Duhová kulička

Po zklamání z Přijde letos Ježíšek jsem si říkal, jak je možné, že dnes, při té absolutní tvůrčí svobodě, nejsou filmaři schopní natočit nic tak dobrého jako „za totáče“. A namátkou sáhl do filmotéky. Vypadla z ní Duchová kulička. Jakoby chtěla potvrdit mé úvahy a ještě mi po Svatém Vincetovi ukázat rozdíl mezi českým filmem a Hollywoodem. Když jsem tu kuličku zvedl a podíval se skrz ni, viděl jsem krásný, lidský příběh o dětství i o stáří, o životě i o smrti, o tom, co je a není důležité a o tom, jak se dívat na svět a naplno si užívat života i když už to "špatně chodí". Úsměvný i smutný, realistický přesto zahalený do kouzelné atmosféry poetické lyriky, a především výtečným způsobem vyprávěný. Na čemž má podíl nejen výborný Karel Kachyňa, ale také excelentní Lubor Tokoš v jedné ze svých nejlepších rolí. Film, který za třicet let nezestárl ani o den a dokonce bych řekl, že je dnes silnější a jeho poselství naléhavější než kdy dřív. (06.01.2015)

Byl jednou jeden starý děda, jeho potomci, jejich manželé... a jeden vnuk z moderního městského prostředí. Také byl v tehdejším Československu jeden neobyčejný režisér, který podobně jednoduchým námětům dokázal vždy vtisnout kus neopakovatelné poezie. „Já jsem viděl víly. Kdo se umí dívat, vidí víly.“ Kdo se umí dívat, může vidět vždycky víc, než jiný a rozpozná i v tomto zdánlivě obyčejném rodinném filmu průzračný klenot pohlazující svou poezií a čistým lidským příběhem. Karel Kachyňa je režisérem mého srdce, skoro pokaždé se mu povede zavést zpátky mě o pár let nazpátky do světa dětské duše, nechat se vést na vlnách tu veselých, tu smutných příhod a všechny střípky celku dokáže přesně dle mého gusta vyladit hudebně (Fišer) i vizuálně (Smutný) k podmanivé dokonalosti. V tomto filmu potěší i obsazení plné neokoukaných tváří, mezi nimiž je Lubor Tokoš opravdu úžasně nevyzpytatelným dědečkem. 90% (25.12.2020)

O něco slabší Kachyňa než ho běžně známe. Chybí tu dramatičnost příběhu, který je u něj zvykem. Na druhou stranu je tento film ještě lidštější než jakýkoliv jiný. Tentokrát v příběhu starého dědy žijícího na vesnici, který se chvílemi chová jako malý kluk. O to více se doplňuje se svým vnukem, který vyrůstá ve městě a přijede za ním na prázdniny. Celý film kazí jen nevýrazní herci s výjimkou Lubora Tokoše, který naopak podal vynikající výkon a film stojí převážně na něm. [1586. hodnocení, 59. komentář, 78%] (10.03.2019)

O niečo slabší Kachyňa ako som zvyknutý, ale i tak sa na to príjemne pozeralo. Starší užívatelia si pri filme radi zaspomínajú na svoje prázdninové časy u toho svojho deda. Ja som si tie časy užíval a film tieto spomienky dokáže oživiť. Na dedine bolo krásne, vždy veselo a nudu som nikdy nepoznal. Vždy tam boli kone , kravy a aj tá bravčová háveď vždy pobehovala po dvore, presne ako vo filme. Dnešné deti budú spomínať akurát tak na ťukanie do mobilov a tabletov...Na tv film veľmi slušné, ale na to aby som dal štyri * by musel film ísť viac do hĺbky. 60%. (17.05.2014)

Reziser Karel Kachyna /Ucho/ natocil krasny, sympaticky film. Film, v ktorom dedo ukazuje vnukovi krasny zivota, a ze v zivote si treba vazit aj malickosti, ktore svet prinasa. Atmosfera je uvolnena, rozhovory na urovni, herecke osadenstvo vyborne, filmu vladne hlavne Lubor Tokos /Kladivo na Carodejnice/. Film, ktory pohladil po dusi aj takeho obstarozneho mentalneho invalida, ako som ja. 94 % (06.05.2014)