Kočár do Vídně

S hl. postavou Kristy jsem se v tomto filmu moc neztotožnil. Film mne nevtáhl do děje, ono pár suchých vět na začátku nevystihne jakou nenávist si k Němcům vypěstovala a film to dost ochudilo. Vyvrcholení snímku a chování Kristy k vojákovi hraném Hanzlíkem je TAK strašně nevěrohodné, že mě to až naštvalo. Závěrečná scéna s partyzány, která ve mne asi měla vyvolat pobouření a zamyšlení (bezcitnost, nelidskost a krutost války, která v lidech vždy vyvolá to nejhorší) se minula účinkem. Bohužel průměrný film, který bych osobně mezi perly české kinematografie neřadil. (29.03.2009)

Kočár do Vídně bol pre mňa v čase premiéry veľmi príjemným prekvapením. O čo menej v ňom bolo hercov, dialógov i scén, o to viac námetov poskytoval na zamyslenie sa. Aj knižnú predlohu Jana Procházku som si v roku 1967 kúpil (za 8.- Kčs), aby som sa presvedčil, že by ju v tej dobe nikto lepšie nenakrútil ako Karel Kachyňa. Majestátna organová hudba, nekončiaci jednotvárny les (ako pohybujúce sa rákosie v Onibabe) so zlovestným oparom, traja ľudia a dva kone vytvárali ťaživú atmosféru, ktorá pri Kristinom sledovaní pohybu voza prechádzala až do hororového ladenia. Tentoraz som si už všimol aj drobné nedostatky, ktoré o niečo znižujú pôvodný veľkolepý dojem. I tak považujem Kočár do Vídně za jeden z najvýznamnejších československých filmov druhej polovice 20. storočia. (17.10.2011)

Kočár do Vídně s Janžurovou, Hanzlíkem, Munzarem koně vezou, nikdy tam však ale nedojedou. I z minimalistického pojetí může vzniknout velkolepé dílo. Film o třech hercích kde to především táhne I. Janžurová s J. Hanzlíkem. Luděk Munzar je zde trošku upozadněn. Avšak i jeho postava(role) je zde důležitá. Pakliže by tomu bylo naopak a ležel tam místo Munzara Hanzlík(jeho postava) Janžurová(její postava) už by byla nejspíš dávno mrtvá. Munzar nebyl takovej dobrák jako mladý ucho Hanzlík. Vyzdvihnout na snímku musím mimo herectví všech zúčastněných taktéž kameru a hudební/zvukovej doprovod. Partyzánské zakončení s tím, že nejsme jako nacisti snad ani komentovat nemusím. Další dobrej filmovej tip od filmového kolegy darkrobyk za kterej mu děkuji. (01.10.2023)

Skvělý film z nejšťastnějšího tvůrčího období Karla Kachyni - spolupráce se scénáristou Janem Procházkou. Na velmi malém prostoru s velmi malými prostředky za pomocí silného scénáře a silných hereckých výkonů nám předvádí klaustrofobický thriller, jehož napětí se v ústrety závěru neustále stupňuje. Silné a nadčasové protiválečné memento, které by se směle mohlo odehrát v jakémkoli válečném konfliktu. 85%. (03.08.2009)

Čo treba určite vyzdvihnúť je fantastická atmosféra. Kachyňa využíva les a všetky jeho tiene na výbornú. Prvých 50 minút sa jedná o pomerne schopnú hru so snahou o psychologický presah, ktorá ale v závere naberie skôr romantický smer ( ak sa to tak dá nazvať) dokonca aj tá finálna bodka je akosi trpkejšia, pretože sa vzťah ako taký obišiel bez citlivých a jemných momentov. Tá premena je skrátka výrazná. Dokážem to možno pochopiť metaforicky. Ale na to aby sa to stalo hĺbkou podobné dajme tomu Balade o siedmych obesených ( významovo myslím) tomu chýba silnejšia psychologizácia. A Eva funguje dokým nezačne rozprávať. Film ale zlý nie je. Je skvelou ukážkou toho, ako precízne a atmosféricky pracovali tvorcovia u nás s látkami, ktoré neskôr definovali našu kinematografiu. Atmosféra ale ako vravím na jednotku. To ostatné trošku zostarlo. (01.07.2021)