Reklama

Reklama

Kočár do Vídně

  • angličtina Coach to Vienna
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu. Celé drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz se ženou, vojákem a jeho těžce raněným spolubojovníkem míří k rakouským hranicím. Žena čeká na příležitost pomstít se, ale když ta chvíle nastane, zabít nedokáže… Kočár do Vídně patřil k nejdiskutovanějším filmům své doby. Jedněmi byl zatracován jako protiněmecký, jinými jako protičeský, ba i jako protipartyzánský. Je to však především film proti válce, proti zabíjení. „Válka zabíjí hlavně nevinné. Koho jiného? Copak do války šli někdy i jiní, než ti, kterým se vůbec nechtělo jít do války? Ale jakmile už zabíjení nastane, má své vlastní zákony. Redukují se ve snahu přežít: buďto zabiji, nebo budu zabit. Tento motor smrti je hlavním v každé válce,“ říká o svém filmu scenárista Jan Procházka. Roli mladé ženy Kristy napsal přímo pro Ivu Janžurovou, která patří v českém filmu mezi největší herecké osobnosti. Výborným partnerem jí byl Jaromír Hanzlík, pro kterého role vojáčka byla jednou z prvních velkých příležitostí. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (236)

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Strhující psychologické drama Jana Procházky si nemilosrdně zahrává s nashromážděnými emocemi, které hrozí vybuchnout každým okamžikem. Depresivní jízda liduprázdným lesem katarzi každým metrem odkládá až se pomsta, nenávist, strach, spravedlnost, válečná frustrace vzájemně vykrátí či anulují a vyústí v nečekané sblížení. Šokující konec vrhá na partyzány a potažmo i rudou armádu zcela jiné světlo, než na ně svítilo v budovatelských písních a učebnicích. Karel Kachyňa tímto odvážným kouskem odstartoval bouři nevole stranických orgánů vůči své tvorbě, ale Jan Procházka zastávající záhadným způsobem vysoké funkce prozatím dokázal usměrnit ideologické nůžky, které nás připravily o ještě syrovější záběry a dveře trezoru zůstaly zatím otevřené. Za filmem Ucho se už s velkým třeskotem zavřely a s nimi i scénáristovo jméno. Excelentní herecké výkony, kamera Josefa Ilíka a traumatizující varhaní hudba výčet završuje a dělá z něj nejen klenot čekoslovenské kinematografie, ale hlavně hluboké poselství o absurditě války. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Dlouhá léta jsem se tomuto filmu spíš vyhýbal, snad protože moc nemusím Janžurku, a Hanzlíka nemůžu vyloženě ani vystát. Opět se mi potvrdilo, že intuice měla pravdu. Proto si skoro myslím, že kdybych si tenhle film nechal ujít, o nic bych nepřišel, ačkoli má zcela jistě několik kvalit, jako třeba výbornou kameru či hudbu. Nerozumím ale tomu, proč byli proboha Hanzlík s Munzarem předabováni německými herci - tak mohl přece krucinál Kachyňa místo nich rovnou obsadit dva Němce, a bylo by, ne? Koukat se na frackovitého Hanzlíka, který nikdy neuměl hrát nic jiného než ten svůj jeden udivený výraz, jak otvírá pusou, jejíž pohyby zoufale neladí s těmi německými replikami, bylo vážně utrpení, a pro mě osobně hlavním důvodem, proč nemohu tento film hodnotiti výše. Byť je mi to osobně líto, protože vyloženě formanovsky antičecháčkovský závěr mě velice zaujal. Na druhou stranu si myslím, že pozoruhodný obrat ve vztahu mezi Kristou a Hansem, k němuž v závěru snímku dojde, je nepřesvědčivý a jen těžko uvěřitelný. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

KOČÁR scénáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni patří k nejpozoruhodnějším a nejdiskutovanějším dílům šedesátých let. Jeho děj je zasazen do posledních dnů druhé světové války, kdy už válka vlastně není, ale lidská měřítka jsou jí zcela poznamenána. Film vypráví příběh mladé venkovské ženy (vynikající Iva Janžurová v jedné ze svých nejlepších filmových kreací), které pověsili muže a které osud přivedl do rukou dva německé vojáky, na nichž může vykonat pomstu. Celé komorní drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz s ženou a mladým vojáčkem (druhý voják mezitím zemře na následky zranění) míří do Rakouska. Žena trpělivě připravuje pomstu, čeká na příležitost. Až jí získá, dokáže zabít? Dokáže přemoci zoufalou náklonost k chlapecky bezprostřednímu vojákovi? Autoři nechtěli natočit skandální politický film, pro jedny protičeský, pro druhé protiněmecký, pro třetí napadající partyzánské hnutí. To by bylo příliš laciné. Je to film o člověku a o válce, která je vždy ukrutným paradoxem. Jak později k filmu poznamenal režisér Kachyňa: "Všechny osoby jednají v zájmu svého mravního práva. Každý z nich hájí pravdu. A musí ji hájit naprosto nevyhnutelně, protože je to jeho přesvědčení." ()

suicide 

všechny recenze uživatele

Tak co bychom měli čekat od šedesátých let, přeci jenom doba vhodnější pro tvorbu. Ale přeci jenom něajké ty pochybnosti bych měl - film má pouhých 78 minut a přeci se mi zdá být na svůj obsah takový, že trochu přefiknul svoji únosnou délku. A normálně se mi to tedy tolik nestává, ale ten konec a jeho vyznění jsem snad čekal už od samého začátku. Ale samotný nápad i výkony Hanzlíka s Janžurovou (mimochodem - ta vypadá pořád stejně, co? ) se mi velmi líbily, takže pět hvězdiček to sice není, ale pěkné 4 si film určitě zaslouží. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Tento film si, podle mého názoru, zaslouží maximální hodnocení. Popisuje situace tak absurdní a neuvěřitelné, a zároveň tak lidské, že nelze odolat. Celý film sledujete a těšíte se na to, až se Kristě pomsta podaří. Zároveň ale víc a víc váháte. Nakonec přijde úleva a vzápětí na to facka jak řemen. Proto si myslím, že tento film je skvělý a jeden z nejlepších českých filmů v historii. Sláva patří tvůrcům. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (14)

  • Film vyvolal rad nesúhlasných prejavov z najvyšších vládnych kruhov a prezident Antonín Novotný vyhlásil, že "takýto film národ nepríjme". (Raccoon.city)
  • V čase 51:45, kdy Krista (Iva Janžurová) běží lesem, se zde nachází zvláštní schodiště v lese. Jedná se o schodiště v Krčském lese v Praze – betonové schodiště, umístěné ve svahu a vedoucí odnikud nikam. Pravděpodobně vzniklo v roce 1936 nebo 1937 během celosvětové hospodářské krize. Mezi lidmi se jim říkalo Andělské nebo také Primátorské schody. (Horryx)

Související novinky

Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy

Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy

17.07.2023

Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech (!!!) od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká… (více)

Reklama

Reklama