Režie:
Karel KachyňaKamera:
Petr HojdaHudba:
Petr HapkaHrají:
Radek Holub, Alena Mihulová, Valérie Zawadská, Viktorie Knotková, Antonín Molčík, František Peterka, Vlastimil Zavřel, Eva Jiroušková, Zdeněk Kozák st. (více)Obsahy(1)
Příběh snímku je situován na začátek minulého století, do chudého podhorského kraje, kde v mlčenlivém odříkání i snaze vyvzdorovat si právo alespoň na kousek spokojenosti a štěstí, žijí naši hrdinové. Oba přišli do venkovského prostředí zvenčí, ani jeden není plně srostlý se světem starousedlíků, dědících svůj těžký úděl z generace na generaci… Adam (R. Holub) je zasmušilý nemluva, zjevně mající potíže s běžnou mezilidskou komunikací, straní se lidí a odmítá vystoupit ze své samoty. Nevyčítá těžce nemocné matce (V. Zawadská), kdysi žijící nevázaným životem a v neuspořádaném soukromí, že vlastně její vinou nese cejch parchanta. Beze slova odvede prodat jediný cennější majetek – krávu – aby měl na zaplacení tišících léků pro matku. Róza (A. Mihulová) je mladá, družná, touží nalézt aspoň trochu spřízněnou duši, a tak se Adamovi poněkud vyzývavě vnucuje do domu. Zpočátku ji hrubě vyhání, ale postupně se sbližují. Róza čeká dítě a jejich soužití požehná i farář. Ale jak říká staré přísloví, neštěstí nechodí po horách, nýbrž po lidech… (Česká televize)
(více)Recenze (204)
Kachyňa je jedna z největších postav českého filmu. Má na kontě několik lahůdek a Kráva je jednou z nich. Škoda že dnes už Česká televize netočí tak kvalitní televizní filmy jako dřív. Kráva je totiž plnohodnotným partnerem kinosnímků. Vypráví obyčejný příběh sedláka a to scénáristicky úsporně, ale o to více přesvědčivě. Kachyňa zvolil tehdy málo známé herce, ale měl rozhodně šťastnou ruku. ()
Ten film měl jen jedinou vadu. Krávy z JZD, s krásnými vemeny z konce 20. století. V době, kdy se ten film odehrával, tak dobře živené krávy nebyly... Jinak výborná balada o boji člověka s životem. Kdyby to každý dokázal tak, jako Adam! Nahoru a dolů. Jako ty stěhující se krávy. Byla v tom poetika, bylo to přitom ale velmi,velmi drsné. Kachyňa tohle uměl skoro vždycky. Mihulová nebyla nikdy nějaká zvláštní herečka, to Holub, který tehdy sotva začínal, ukázal na možnosti, které by měl, kdyby existovaly za další čtvrtstoletí lepší scénáře. ()
Kravská dávka deprese rovnou do žíly. Nemůžu říct, že by mě snímek dokázal atmosférou přenést na začátek minulého století, ale mohu s jistotou prohlásit, že i když jsou všichni naši politici zlodějští čuráci, které bych si přál vidět veřejně mučit, tak člověk musí přeci jen říct, že se v současnosti nemá zase tak špatně. Nebyl jsem okouzlen hereckými výkony, ba dokonce mi Radek Holub připadal velmi špatný a velmi těžko uvěřitelný. Co mě ovšem docela dost zasáhlo byl samotný příběh. Netuším, zda takhle dobrá byla už samotná předloha, ale způsob, jakým ji přenesl na plátno Kachyňa byl skvělý. Velice silný snímek, který nám dokonale připomíná, že tomu není zase tak dávno, kdy věci, které dnes považujeme za samozřejmé, samozřejmé nebyly. A že se musel člověk kurevsky nadřít, aby dosáhl alespoň uspokojivého životního standardu. Tento snímek mi nějakou dobu bude jistě otravovat mysl. Na 90. léta až nečekaně dobré. [79 %] ()
Kachyňa věděl jako málokdo, kterak vytěžit z minima maximálně kvalitní film. Ne že bych tímto nějak shazoval například Hapkovu hudbu, která je mimochodem ozdobou vyprávění, ale odvyprávět děj tak chudý na rekvizity, zvraty nebo vedlejší postavy s tak objemnou poetičností a atmosférou, to si žádá kumšt v takovém Hollywoodu takřka nevídaný. Opravdu silných emocionálních chvil zde sice tolik nenajdeme, ale ódu na obrazovou krásu a čistotu pěje Kráva skoro v každém záběru, stejně jako Holub s Mihulovou na prosté a přirozené herectví... ()
Slušný Kachyňa. Můj problém je, že jsem se Kachyňových filmů nějak překoukal a přijdou mi příliš sentimentální i přesto, že jiní diváci to tak třeba necítí. Zlatý Ucho a Kočár do Vídně. Jinak většina jeho filmů mi přijde vhodných spíš pro televizi (a to "skvěle vhodných"), mám ho tudíž za špičkového televizního a alespoň dobrého filmového režiséra. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (3)
- Podle scenáristy Karla Čabrádka zanechal autor předlohy Jan Procházka jen jakousi črtu příběhu, kterou bylo třeba rozvinout a dovyprávět. (sator)
- Většina filmu byla natočena na krkonošské straně pomyslné hranice s Jizerskými horami – v Pasekách nad Jizerou a okolí. Filmová chalupa pak stojí na samotě Zabyly. (yurasch)
Reklama