Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)

(více)

Recenze (312)

Marigold 

všechny recenze uživatele

V Králi Šumavy se střetávají dvě etapy ve vývoji české kultury (kinematografie). Etapa "umění" prodchnutého ideologií, onoho až mýticky/metafyzicky černobílého světa, v němž je jasná hranice světla/stínu – dobra/zla a pozvolna se rodící nová vlna českého filmu. Povšimněme si, jak smrt krále Šumavy mysteriózně změní klimatickou situaci. Lze právem předpokládat, že inkriminovaný živel ve služnách imperialismu nejen že pomáhá převádět nepřítele lidu do bašty západu (odporné mlhavé nicoty na obzoru jménem Bavorsko), ale zároveň je zodpovědný za nelidsky hnusné počasí. Jeho zabitím dojde k hydrometereologickému zázraku... Dokonce i sloupy elektrického vedení hučí jinak. To je ideologie ve filmu... plíživá, nenápadná, odporně sugestivní. Dokonale podprahová. Patří k ní i kresba atmosféry pohraniční stráže, místa čirého kamarádství, správného chlapáctví (jehož archetyp, věrně kráčející ve stopách soreláckého románu alá Režáčův Nástup, ztělesňuje ostře řezaná Radovana Lukavského), doznívající harmonie ze staveb / dolů rodícího se socialismu... K heroizujícím tendencím přispívá i kamera, která často hrdiny zbožně snímá z podhledů a v kompozicích, připomínajících dobové výtvarné umění. Přesto si Krále Šumavy netroufám prohlásit za stejný balast, jakým je např. normalizační patlanina Major Zeman. Narozdíl od něj je totiž tohle dílko velmi kvalitním kouskem filmařiny a dokonalou ukázkou zvládnutí základních mechanismů manipulace a sugesce. Atmosféra prostě a jednoduše utkví, už proto, že je účelově vybičovaná do děsivé až horrorové ponurosti, ze které pak těží celá generace detektivek. Přesvědčivá práce s (polo)detailem, subjektivní "ich" kamerou, střihem a hudbou připomíná skutečně záblesk principů rodící se "nové" kinematografie, která se od neosobnosti stahovala do úzce subjektivní sféry postav. Je to zvrhlé, ale podle mého na místě. Nehodlám z těchto řádek vyvozovat nějaké důsledky. Král Šumavy je výtečně natočený "thriller" s bizarní ideologickou kostrou, kterou jsem nastínil. Pokud však nad touto úmyslnou manipulací necítíte alespoň malé zhnusení, není s vámi všechno v pořádku. A ještě marginálie: Denny, prosím tě, četl jsi o 50. letech někdy něco? Z tvého komentáře se mi protáčejí oči v důlcích... ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Téměř nedodívané, lépe řečeno myšlenkami jsem byl jinde a u současných filmů. Ani nevím, co mám o takových slátaninách psát. Pohraničníci, asexuální Švorcová, celkově takové táhlé a roztahané. A tam byla jako nějaká akce?! Mě by zajímalo, co se tam akčního odehrálo. Projití močálem, zamíření flintou nebo fakt nevím, co tam bylo akčního. Mně to přišlo celkově nudné, ozvučení jak z chrastítka, černobílý tmavý obraz, že jsem se domníval, jestli je to dinosaur nebo herec, přičemž z toho úděsného markýrovaného močálu mohlo vylézt cokoliv. Nuda non plus ultra plus cenzurovaný dohled nad tím, aby práce chrabrých mužů se psi nebyla hanobena. Pokud tady boduje tahle propagandistická blitka, pak se nebudu rozpakovat a dám dobré známky filmům, u kterých jsem se opravdu bavil, a ne filmům, které nikoho nebaví, ale jsou podsouvány divákům, kteří nevědí do čeho jdou. Šumící chujoviny s radostí přenechám jejich milovníkům a jen bych jim přál, aby si tenhle film pouštěli opakovaně. Jak rapidně by šli s hodnocením krásně dolů. A to neplatí jen o tomhle "uměleckém" a zfanatizovaném kousku. 20% a to ani nevím za co. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kachyňovo ozvláštňující ztvárnění propůjčuje syrové látce z poúnora 1948 vedle básnického nádechu prostor pro výborné herecké výkony, jimž vedle Jiřiny Švorcové a Jiřího Valy vévodí Radovan Lukavský. Pohraniční vesnice nadaná jednotkou stráže hranic navíc zachycuje i zbytky starých financů vyjádřených další hereckou osobností Jaroslavem Marvanem. Obávané slovo ideologie je tu zachyceno v lakonických vzpomínkách na únorové události a v exulantech prchajících na západ do pro některé svobodného světa. Vcelku je to sugestivní obraz té doby, ze které nevyprchala vzpomínka na transfer německočeského obyvatelstva i zacházející obraz staré Šumavy. Za zmínku stojí i obsazení Vladimíra Menšíka v úloze, která jen potvrzuje šířku i hloubku jeho hereckého záběru podobně jako v případě Rudolfa Jelínka. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Víš co udělám? Všem vám dám dovolenou a agentům na čáře postavím velkou bránu s nápisem račte vstoupit! Kouzelně paranoidní komančská agitka krásně vystihující až panickou hrůzu ze všeho na západ od našich hranic naočkovanou soudruhy ze Sovětského svazu, ale zase na druhou stranu ruku v ruce s tím jde brilantní technické zpracování, tempo které nenudí a strhující děj o který není nouze. Takže ponechme jako obvykle ideologii stranou i když u žádnýho jinýho filmu z té doby to není tak markantní jako u tohoto. Čistokrevné budovatelské agitky nepočítám, protože ty jsou primárně točené za tímto jediným účelem, zatím co tady člověk sleduje dobrodružný film i kvůli akčním scénám a dalším věcem, takže dalo se to pojmout nestraněji, ale k čertu s tím. Lukavský tu má neskutečný charizma a toho tvrdýho šéfa pohraniční stráže hraje opravdu uvěřitelně. Pozadu nezůstává ani zbytek ansáblu. Navíc film si od začátku až do konce drží nepříjemně realistickou ponurou atmosféru ke které přispívá i vynikající hudba. Takže obsahově problematické, filmařsky vynikající.65% ()

fragre

všechny recenze uživatele

Tento film samozřejmě je propagandistický. Skutečnost, že není propagandistický prvoplánovitě, činí jej v tomto směru efektivnějším. Prvoplánovitá propaganda mohla snad fungovat počátkem padesátých let, ale v roce 1959 po otřesech měnové reformy, odhalení kultu osobnosti a krvavém potlačení maďarského povstání byla již trapná a směšná. Zde se vlastně o žádné ideologii nemluví, jsou zde hrdinové, s nimiž se dá identifikovat, naši sympatičtí chlapci, kteří čelí zákeřnému nepříteli. Že ti naši chlapci jsou první dělníci na stavbě železné opony se bere jako samozřejmost a danost, kterou netřeba vysvětlovat. Už jen ta malá scéna, když (zrádný) hajný dovede na stanici zaběhlé kopečkáře. Je to vlastně humorná scénka, sami kopečkáři vypadají směšně, Menšík si na jejich účet trochu zažertuje a oni jsou odvedeni. Celé to budí dojem, že vlastně o nic vážného nejde, že jim snad bude domluveno a pak budou propuštění domů. Ve skutečnosti takové čekalo pár let kriminálu a zkažený život. Jinak profesionálně je ten film zvládnut skvěle (ale to byl Žid Süss také). Vskutku dobrodružný příběh, trochu až western (už jen to schéma, kdy nováček přijde do divokého pohraničí a zamiluje se do místní Femme fatale). Nádherně pochmurná atmosféra blat (kde by z chomáčů mlhy vskutku mohl vyběhnout pekelný pes se svítící mordou), chlapské kamarádství, rázovité figurky, akce. Inteligentní propaganda. Proto radši nehodnotím. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (28)

  • V roce 1948, kdy se příběh odehrává, ještě žádná vojska pohraniční stráže neexistovala. Hranice byla hlídána jen jednotkami SNB, a to velmi špatně vyzbrojenými. Teprve po roce 1950 jim začíná pomáhat armáda. Dne 11. července 1951 schválilo Národní shromáždění zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic, který svěřil ochranu státní hranice do působnosti Pohraniční stráže. (sator)
  • Při některých promítáních filmu v tehdejších kinech se při scénách zastřelení krále Šumavy ozývaly výkřiky: „Hasila nechytili!“ (raininface)
  • Na prodejně, kde působí Marie Rysová (Jiřina Švorcová), je vidět znak družstva Jednota. Ten byl ale zaveden až po roce 1954, kdy byla družstva sloučena pod Okresní lidová spotřební družstva. Příběh se má odehrávat v druhé polovině roku 1948. (Robbi)

Reklama

Reklama