Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)

(více)

Recenze (312)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Černobílá kamera dotváří ponurost filmu. Pravdivý příběh o poválečném prostředí na hranicích odehrávající se na Šumavě. Drsné podnebí, drsní lidé. Převaděči proti pohraničníkům. Na Šumavě ( a nejen tam) byli převaděči v každé době. Každá doba měla své hrdiny. Ať už to byli pohraničníci, převaděči nebo lidi, co chtěli jít za svobodou. Karel Kachyňa předvedl výbornou práci. Radovan Lukavský je nezapomenutelný. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Na koho tu vlastně číháme? Na Krále Šumavy? Toho už jsem jednou dostal. Kolik jich tu ještě bude?" U Krále Šumavy jsem jako dítě míval strach a jako dospělý se tomu moc nedivím. Kdybych totiž dostal od strany a vlády za úkol při službě vlasti dva roky chránit státní hranici u tohoto šumavského močálu, tak bych se vrátil jako jiný člověk. Pokud by mě tedy dříve nezastřelil diverzant nebo mi prokurátor nenavrhl trest smrti za to, že jsem nezastřelil diverzanta. Za mě je to velmi dobrý film, který dost vypovídá o své době. A pokud v něm někdo vidí jen komunistickou agitku, tak si dovolím poťouchle argumentovat tím, že poměrně výraznou roli zde sehrál saxofon a ten byl v té době označován za buržoazní nástroj. Že by rebelie? ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kachyňovo ozvláštňující ztvárnění propůjčuje syrové látce z poúnora 1948 vedle básnického nádechu prostor pro výborné herecké výkony, jimž vedle Jiřiny Švorcové a Jiřího Valy vévodí Radovan Lukavský. Pohraniční vesnice nadaná jednotkou stráže hranic navíc zachycuje i zbytky starých financů vyjádřených další hereckou osobností Jaroslavem Marvanem. Obávané slovo ideologie je tu zachyceno v lakonických vzpomínkách na únorové události a v exulantech prchajících na západ do pro některé svobodného světa. Vcelku je to sugestivní obraz té doby, ze které nevyprchala vzpomínka na transfer německočeského obyvatelstva i zacházející obraz staré Šumavy. Za zmínku stojí i obsazení Vladimíra Menšíka v úloze, která jen potvrzuje šířku i hloubku jeho hereckého záběru podobně jako v případě Rudolfa Jelínka. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Filmový klenot alebo len lacný ideologistický brak? Neviem! Ani sa mi nechce nad tým polemizovať, proste tomu dám tri hviezdičky a zanôtim si spolu s kapelou Tři Sestry tú našu starú pašerácku odrhovačku: "Kompas mám po ruce měsíc svítí na cestu, les je napravo v močálu jsou kytky. Já jsem králem Šumavy, znám každý kmen i louku. Já jsem králem Šumavy, leč nepašuju mouku. Jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát. Živím starý rodiče a v Prachaticích holku, za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku. Když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru, ráno budu ve vatě a kalit v českym báru nebo budu v Štýrskym Hradci padesát let po válce, sedět v koutě ustlanýho vězeňskýho kavalce..." *** ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Král Šumavy je na 50. léta zručně natočený film, funkční i dodnes. A já jsem ochoten si ho vychutnat. Ano, VÍM o tom, že je je ideologicky deformovaný ( hrdinní pohraničníci, převaděči jako zločinci ), ale v tomto příběhu to ani za mák nevadí. Nedočkal jsem se ani jediného agitačního komunistického hesla nebo trapného schematu. Stačí, když film budete brát jako dobrodružný příběh. Kdybch měl filmy posuzovat jen podle ideologické nebo historické správnosti, tak bych musel nasázet spoustě po filmové stránce dobrých filmů odpad! ()

Galerie (10)

Zajímavosti (28)

  • Při scéně, kdy se filmová postava prodavačka Marie Rysová v podání herečky Jiřiny Švorcové topí v močálu, měla Jiřina Švorcová kolem sebe obmotaný provaz, za který jí filmaři stáhli, jak sama uvedla tak trochu proti její vůli, pod vodu. Jak sama tato herečka později řekla, byla to pro ní nejhorší natáčecí scéna z celého filmu, jelikož musela překonat velký odpor z potopení se pod hladinu. Vve skutečnosti se scéna nenatáčela v exteriérech, nýbrž ve filmovém ateliéru, kde byl v bazénu vytvořen umělý močál. (Lynette)
  • Močál, ve kterém se topí Jiřina Švorcová, byl uměle vytvořen pro samotnou scénu. (M.B)
  • Filmovalo se na Kvildě, močál se natáčel v místě bývalého mlýna u říčky Křemelná v zaniklé osadě Šerlův dvůr u Prášil v okrese Klatovy. (M.B)

Reklama

Reklama