Lásky mezi kapkami deště

Kdyby Vladimír Menšík o čtyři roky později (nedejbože) nenatočil film Jako kníže Rohan, byl by právě obuvník Bursík, drsný, ale spravedlivý chlap bojující všemi prostředky s nepřízní osudu a s Baťou, jeho nejlepší nekomediální rolí. Vážně. Jakkoliv výborní jsou ostatní herci (a že tedy jsou, dokonce i Jan Hrušínský), je to především každá minuta Menšíkova rváče, co dělá z Lásek mezi kapkami deště opravdu velkou podívanou. Na první pohled možná nenápadný, ale o to silnější film. (02.02.2015)

Forma ano, obsah ne. Menšíkův boj s větrnými mlýny ano, Vaculíkova láska k vulgární milence ne. Šmírující stařečci na zchátralé terase ano, psychedelický bordel... taky ano. Zkrátka a dobře, v podstatě bych chtěla, aby se mi ten film líbil, ale něco se někde nějak zvrtlo, takže se mi skoro až nelíbil. Asi to bylo těmi herci, protože kromě Rudolfa v podstatě nikoho z nich nemám ráda, Tereza mi byla vysloveně nesympatická, Zlatka byla vysloveně dostaň-pěsťově předabovaná (a jestli se mluvila sama třikrát fuj)... Prostě tenhle výlet mě za srdce nechytil ani náhodou. (08.04.2010)

Kdyby to nemělo tu ošklivou nálepku Zlatého a zlatějšího fondu, mohla jsem si to znovuobjevit dříve. Neb skvělou návštěvu bičifónu si pamatuji z dětství a nasměrovala mou lásku k přítmí kinosálu. Navíc je to pěkná sprosťárna, výprava už skoro odpovídá době děje a kromě toho je tu široko daleko jediná možnost pro masy shlédnou kus Manželství pod drobnohledem. A ani bych v tom nehledala Otčenáška. (09.07.2009)

Jedině postava Vladimíra Menšíka povznáší tenhle příběh o nepříliš šťastném osudu několika lidí. Asi jsem příliš velkej cynik, abych dokázal ocenit film o první lásce a to ještě takhle poetické a nešťastné první lásce. Vlastně mě jen zajímalo, co se z toho vyvrbí a tak jsem to dokoukal. Dva staříci-voyeuři na vyhlídce mě rozesmívali a naivní hloupost hlavního hrdiny mi přišla opravdu neuvěřitelná. Herecky je to, jako vlastně skoro všechny trochu kvalitněji obsazené filmy tehdejší doby, vysoce nadprůměrné. A i příběh vlastně byl docela propracovaný. Jen téma a konec, ze kterýho si měl asi každý vybrat to svý, nejsou podle mého vkusu. Každopádně je to ale zábavný snímek, který nás realisticky zavede do konce první republiky, jak ji zažíval jeden mladý kluk. (05.02.2007)

Moc hezký film, v němž mi ale trochu vadí do očí bijící citace z Fosseho Kabaretu (předělové scény se zpěvem Evy Olmerové a kabaretními výjevy, včetně bizarní postavy majitele podniku stojící mimo klasifikaci dobra a zla - typického trickstera). Jinak ovšem malebné vykreslení divokého Žižkova z období hospodářské krize. No a samozřejmě nejsilnější Kachyňova stránka - vyprávění. Příběh řemeslníka (ševce) Bursíka, který vyhlásil válku Baťovi a příběh jeho dvou dospívajících synů Pepana a Kajdy; Kajdova první a druhá velká láska; opis biblické story o zapovězeném ovoci, která skončila stejně jako příběh příběhů a všepozorující oko dvou přátel na odpočinku: Hrušínského a Macháčka. Vyprávění příběhu je nespornou kvalitou tohoto Kachyňova díla. (26.06.2008)