Lásky mezi kapkami deště

Filmy Karla Kachyni mám ráda a osobně ho považuji za jednoho z nejlepších českých režisérů. Ani Lásky mezi kapkami deště mě nezklamaly. Má to krásnou poetickou atmosféru, skvěle to přiblíží dobu, až se do filmu úplně ponoříte. Romantika se střídá s hořkými chvilkami, to vše je protknuto tklivými melodiemi a jako třešnička na dortu jsou výkony tolika významných českých herců a hereček. Nevidím důvod, proč by se tento snímek neměl líbit. (13.05.2012)

Forma ano, obsah ne. Menšíkův boj s větrnými mlýny ano, Vaculíkova láska k vulgární milence ne. Šmírující stařečci na zchátralé terase ano, psychedelický bordel... taky ano. Zkrátka a dobře, v podstatě bych chtěla, aby se mi ten film líbil, ale něco se někde nějak zvrtlo, takže se mi skoro až nelíbil. Asi to bylo těmi herci, protože kromě Rudolfa v podstatě nikoho z nich nemám ráda, Tereza mi byla vysloveně nesympatická, Zlatka byla vysloveně dostaň-pěsťově předabovaná (a jestli se mluvila sama třikrát fuj)... Prostě tenhle výlet mě za srdce nechytil ani náhodou. (08.04.2010)

----- "My jsme ten zlatej věk lidstva snad propásli ... nebo jsme se do něj netrefili." ----- O tom, že život za první republiky nebyl žádná idylka - pro ty, kteří nepatřili mezi vyvolené a tím pádem finančně zajištěné ... obzvláště pokud velcí hráči na trhu nelítostně likvidovaly ty malé - a všem bez rozdílu dýchala na záda hospodářská krize ... aby tak nenápadně přivolávala největší válečný konflikt v lidských dějinách. Nicméně dětství a mládí bývá neobyčejně optimistické a přizpůsobivé, nakloněné dětským hrám a dobrodružným výpravám - třebaže částečně odrážejí bídu světa, který si nelze lakovat na růžovo. Neboť výše uvedené dětství i mládí se se světem srovnávají po svém, do poslední chvíle věří v ideály a ve vlastní síly ... nebo - v krajní nouzi - alespoň v síly staršího bráchy, který je vždycky připravený ku pomoci. Alespoň to tak vypadá - a svět se tak zdá být v pořádku ... přes všechny každodenní peripetie, které tomu nenasvědčují - nežli se i bratr bratru stane vlkem. Nicméně poezie lásek, které se proplétají mezi kapkami deště, je odzbrojující a nezaměnitelná v každém okamžiku ... i tenkrát, kdy definitivně vystřízliví z mladických snů - a uvidí svět takový, jaký opravdu je. (06.11.2020)

Poetika. Zpodobnění prvního mileneckého polibku a ochutnání hroznů jako symbol rajského ovoce v zakázaném parku, nádhera - Tereza Pokorná v mokrém oděvu, s krásnými malými prsy a Lukáš Vaculík s klukovským výrazem, který jsme měli asi všichni při tomhle pohledu na tajemnou krásu dívčího těla. A jako Bůh z výše zarostlé staré vily shlíží s malou závistí v oku Rudolf Hrušínský. Proti téhle poetice stojí vyváženě mnoho hořkých okamžiků, bratrské zrady či na pozadí odehrávající se problematika 30. let, ekonomické krize a blížící se války. Tohle je společně se Zlatými úhoři nejlepší film Karla Kachyňi. Dodatek: klobouk dolu před Vladimírem Menšíkem, který se v roce natáčení (1979) stihnul střihnout dalších 8 rolí... (22.12.2007)

Kritizovať Láskam, že atmosférou a zobrazením onoho povestného "čechíčkářství" pripomínajú mnohé iné české, rovnako žánrovo zaraditeľné filmy, asi nemá zmysel, pretože nakrútiť to inak by možno znamenalo ísť proti náture zobrazenia českých dejín a pre ne typických postáv. Asi je zrejmé, že film si kradne pre seba Vladimír Menšík, respektíve že mu svojou prítomnosťou dominuje, ale ostatných hercov nezatieňuje, skôr mám pocit, že pri ňom hrajú ešte lepšie. Možno škoda viac menej iba cameo úlohy R. Hrušínskeho, ale ako vieme, niet malých úloh a táto dokonale potvrdzuje toto tvrdenie. (17.11.2016)