Lásky mezi kapkami deště

Poetická tragikomedie, s překrásnou stylizací a zároveň autentickou atmosférou prvorepublikové Prahy. Velkou předností je pochopitelně obsazení; vedle ústřední čtveřice tu je parádní dvojka Rudolf Hrušínský - Miroslav Macháček, ti by si zasloužili samostatný film. Důležitá a velice podařená je hudba Luboše Fišera, stejně jako šanson s textem Pavla Kopty, s nímž filmem provází Eva Olmerová. Patrně nejlepší Kachyňův film po smrti Jana Procházky a zároveň jeden z vrcholů české kinematografie své doby. (22.02.2009)

K úplnému nadšení by to chtělo některé scény zkrátit (a jiné naopak prodloužit) a osud některých postav do toho víc zapojit (Hrušínský), ale jinak jsem dost spokojený. Do děje mě to vtáhlo hned ze začátku a až do konce nepustilo, Navíc je to skvěle natočené a zahrané, hodně postav mě zde dokázalo zaujmout (především ta Menšíkova, Vincent Bursík), pár scén tu je i příjemně poetických a jde z toho i dost zajímavá a podmanivá atmosféra, především z těch hospod. To ten Žižkov tehdy fakt musel vypadat jinak než teď. Sice je to pro mě jedna z mála pražských čtvrtí, která pořád má nějaké kouzlo a svoji atmosféru, ale i tak. A ačkoli to je o dospívání a "něco končí, něco nového začíná", stejně mě na tom všem zaujala ta dějová linka, která je vlastně prvotní předzvěstí toho, jak řetězce ničí malé obchody a podnikatele. To je vlastně z celého toho filmu pro mě nejsilnější a ačkoli i to finále je silné, není to vyloženě depka a najdou se zde i pozitivní chvíle - jak to tak v životě chodí. Hodně se mi to líbilo, jen mi k té páté hvězdě prostě něco shází... Silné 4* (11.07.2021)

Nevím proč, ale tento film nemám moc rád...možná proto, že se k sobě bráchové chovají tak jak se chovají a tu nepravedlnost jsem prostě nemohl překousnout. Nicméně, jedná se o krásný, typicky Kachyňovsky poetický příběh z období první republiky. Obrovským kladem je postava Vladimíra Menšíka, ale i menší role Rudolfa Hrušínského ukazuje, jací to byli PÁNI herci. (11.09.2010)

Film, jehož atmosféru krásně vystihuje sám název. Nádherným způsobem zachycená poetika prvních lásek a vše s ní spojené. Film jemný, humorný, melancholický, ale při nárazu na skutečnost o to víc trpčí, stejně, jako to divoké víno. Kachyňa měl myslím štěstí i při výběru vedlejšího motivu, souboj ševce v podání Vladimíra Menšíka s Baťovským gigantem se určitě líbil režimu, přitom však celkem věrně zrcadlí sociální situaci v 30. letech. (09.12.2005)

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... (16.04.2017)