Reklama

Reklama

Lásky mezi kapkami deště

  • angličtina Love Between the Raindrops
TV spot
Československo, 1979, 126 min (Alternativní 122 min)

Režie:

Karel Kachyňa

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (202)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Kritizovať Láskam, že atmosférou a zobrazením onoho povestného "čechíčkářství" pripomínajú mnohé iné české, rovnako žánrovo zaraditeľné filmy, asi nemá zmysel, pretože nakrútiť to inak by možno znamenalo ísť proti náture zobrazenia českých dejín a pre ne typických postáv. Asi je zrejmé, že film si kradne pre seba Vladimír Menšík, respektíve že mu svojou prítomnosťou dominuje, ale ostatných hercov nezatieňuje, skôr mám pocit, že pri ňom hrajú ešte lepšie. Možno škoda viac menej iba cameo úlohy R. Hrušínskeho, ale ako vieme, niet malých úloh a táto dokonale potvrdzuje toto tvrdenie. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Nevím proč, ale tento film nemám moc rád...možná proto, že se k sobě bráchové chovají tak jak se chovají a tu nepravedlnost jsem prostě nemohl překousnout. Nicméně, jedná se o krásný, typicky Kachyňovsky poetický příběh z období první republiky. Obrovským kladem je postava Vladimíra Menšíka, ale i menší role Rudolfa Hrušínského ukazuje, jací to byli PÁNI herci. ()

Reklama

Pražák 

všechny recenze uživatele

Poetika. Zpodobnění prvního mileneckého polibku a ochutnání hroznů jako symbol rajského ovoce v zakázaném parku, nádhera - Tereza Pokorná v mokrém oděvu, s krásnými malými prsy a Lukáš Vaculík s klukovským výrazem, který jsme měli asi všichni při tomhle pohledu na tajemnou krásu dívčího těla. A jako Bůh z výše zarostlé staré vily shlíží s malou závistí v oku Rudolf Hrušínský. Proti téhle poetice stojí vyváženě mnoho hořkých okamžiků, bratrské zrady či na pozadí odehrávající se problematika 30. let, ekonomické krize a blížící se války. Tohle je společně se Zlatými úhoři nejlepší film Karla Kachyňi. Dodatek: klobouk dolu před Vladimírem Menšíkem, který se v roce natáčení (1979) stihnul střihnout dalších 8 rolí... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, takmer zabudnutý, a napriek tomu jeden z najlepších Kachyňových filmov. Mozaikovito vyskladaný obraz života na Žižkove počas prvej republiky. Kachyňa, okrem svojho zmyslu pre romantiku, uplatnil vo filme svoje režisérske zručnosti a znalosť domáceho diváka. Nepochybujem, že ak by som bol zo Žižkova a dôverne poznal prostredie pavlačí a malých krčmičiek, neváhal by som s plným počtom hviezdičiek ani chvíľku. Prostredie bolo vykreslené s neskutočnou presnosťou a autentickosťou. Atmosféru filmu dotvorila celá plejáda skúsených i začínajúcich hercov, ktorí odviedli kus poctivej práce, pričom nemám potrebu niekoho z nich osobitne vyzdvihovať. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"Nekuř tak moc, Kanimuro. Máš tuberu, vole." "A co má bejt?" "Měl bys pít víc mlíko." "To nechám na tobě, Kajdo. Ještě předtim než natáhnu haksny, chci si pořádně zabáňat." "A proč bys jako natahoval haksny?" "Všici z naší famílie na to zhebli. Doktor to řikal mámě a vůl si myslel, že ho neslyšim. Tak ať mám každou nedělu na hrobu krabicu vajglů!" ____ Kachyňova sugestivní filmová kronika o tom, že život je bezcitná svině - a kronika osudů je to byť lehce klaustrofobická (což je signifikantní aspekt Kachyňových snímků), tak nezpochybnitelně mistrovská (všeobecně vzatý aspekt též) - o božích hláškách ani nemluvě ["Tak ji radši koukej vohnout, a né abys jí pořád posílal ty tvoje říkanky."] ..... Žižkovský krígl je sice břečka, ale s osudy milfek z této čtvrti jsem plně soucítil - je navíc až záhodno, jaká nadměrná koncentrace hantecu v Práglu vlastně je. Každopádně duo Menšík & Hrušínský mi opět dokázalo, že je nejlepší hereckou elitou našeho národa - a že ňadra tehdy devatenáctileté (!) Terezy Pokorné-Herzové byly jedny z nejhezčích z Československých luhů a hájů. Smekám! ____ "Nechtějte mně namluvit, že támdle Baťa má daně v cajku." "Jooo, o tom já nic nevim. Ale je přece jasný, že ten stát musí bejt taky z něčeho živej. Dyť se taky musí svítit na ulici." "No jasný. Na policajty se musí svítit, na kurvy, a na takovýhle jidášský exekutory, který otravujou celej národ. A pak na tydle tajtrdlikářský gigoly! Bych to tady nejradši podpálil, a měl bych pokoj!" "Prosim vás, támhle Truhlář se oběsil na záchodový rouře, a nic tím nevyřešil." [#46.LFŠ] ()

Galerie (33)

Zajímavosti (32)

  • Ve filmu se objevují takzvaní „fenďáci“, tedy exekutoři. Slovo má německý původ ze slova „fendt“, tedy bránit. Fenďáci tak brání majetek věřitelů. (sator)
  • Oblíbený latinský citát Bursíka (Vladimír Menšík) zní: „Aurea prima sata est aetas, quae vindice nullo, sponte sua, sine lege fidem rectumque colebat.“ Jeden z možných překladů je: „První věk, lidem jenž nastal, byl zlatý. Sám od sebe člověk bez zákonů a soudců si správně a poctivě vedl.“ Jedná se o úvodní větu ke druhé kapitole, která nese název „Čtvero věků“, z první knihy cyklu epických básní s názvem „Metamorphoseon libri“. Autorem je římský básník Publius Ovidius Násó. (sator)

Reklama

Reklama