Lásky mezi kapkami deště

Karel Kachyňa je nepochybně velký tvůrce ale s tímto svým dílem mi dneska u televize po procházce přinesl menší rozpaky. Na jednu stranu krásný záměr ukázat strasti i slasti obyčejných lídí na jednom pražském přímestí se zajímavou přidanou dobovou atmosférou a zaměřením na životní příběh jednoho ševce a jeho synů. Zaujala mě tedy hlavně postava ševce v podání Vladimíra Menšíka. Sice se proslavil komediálním vystupováním ale tyto tragikomické smutné postavy mu podle mě sedly snad ještě mnohem víc a perfektně v nich ukázal svou zase odlišnou náturu, než jakou známe z komedíí, aniž by přestal být přírozený. Osud poctivého ševce, kterého semlela bohatá konkurence podnikatele Baťy na jak finanční, tak životní mizinu byl velmi dojemný. Ta postava byla sice trochu neurotická ale v něčem strašné krásná a oproti ostatním měla (jak herecky, tak scénáristicky) lehce navrch. I tak určitě nebyly nezajímavé ani postavy jeho synů, které překvapivě relativně dobře dokázali ztvárnit Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským. Jejich osudy se dotýkaly hlavně prvních lásek, což je téma, které se mi líbí. Kachyna určitě uměl hezky zobrazit některé zamilované motivy. Líbil se mi hlavně prvek s krásnou zahradou se zákazaným ovocem, kde se dostalo i malé ale významné role pro velkého Rudolfa Hrušínského. Postavu osudové milenky s cylindrem o kterou se nakonec oba bratři poprali mohla ale ztvárnit trochu charismatičtější a starší herečka. A i když se mi základní příběh líbil bylo na něj nalepeno trochu moc odboček se stylizací, která mi ne vždy sedla a některými postavami, které mi připadaly jako spíš pochybné karikatury. Souhlasil bych tedy částečně s uživatelem Oskar, že je tento film tak nějak ušmudlaný. (27.10.2020)

Poetika. Zpodobnění prvního mileneckého polibku a ochutnání hroznů jako symbol rajského ovoce v zakázaném parku, nádhera - Tereza Pokorná v mokrém oděvu, s krásnými malými prsy a Lukáš Vaculík s klukovským výrazem, který jsme měli asi všichni při tomhle pohledu na tajemnou krásu dívčího těla. A jako Bůh z výše zarostlé staré vily shlíží s malou závistí v oku Rudolf Hrušínský. Proti téhle poetice stojí vyváženě mnoho hořkých okamžiků, bratrské zrady či na pozadí odehrávající se problematika 30. let, ekonomické krize a blížící se války. Tohle je společně se Zlatými úhoři nejlepší film Karla Kachyňi. Dodatek: klobouk dolu před Vladimírem Menšíkem, který se v roce natáčení (1979) stihnul střihnout dalších 8 rolí... (22.12.2007)

Skvělý snímek mého nejoblíbenějšího českého režiséra. Bravurní herecký výkon Vladimíra Menšíka, Lukáš Vaculík ve své snad jediné opravdu dobré roli (mimo Oznamuje se Láskám vaším - rovněž od Kachyňi, kde hraje také solidně), skvělá a dětinsky půvabná Tereza Pokorná. Příjemné jsou i vedlejší role - Rudolf Hrušinský st., Miroslav Macháček, Luděk Kopřiva. Snímek je místy poetický, místy tvrdý, jak je skutečný život. Moc mi nesedí označení jenom "romantický", jenž je zde uvedeno, pač se místy jedná o drama jak horm. Jeden ze skvostů české kinematografie. Film je zde opět celkově podhodnocen. Já osobně tomu dávám 100% (23.05.2007)

Pěkný film o nelehkém dospívání za nelehké doby. Příběh ševcovského soukromníčka Bursíka (Vladimír Menšík), který svými výrobky svádí marný boj proti Baťovi a jeho dvou synů, staršího Pepana (Jan Hrušínský) poněkud hrubšího zrna a mladšího jemného Kajdy (Lukáš Vaculík). Líčí jejich životní slasti a strasti (první lásky, sklamání, seznamování, kamrádství) v průběhu třicátých let. Karel Kachyňa nezlamal, jedná se o jeden z jeho nejosobitějších filmů. Vladimír Menšík předvádí jako vždy excelentní výkon stejně jako Jan Hrušínský a Lukáš Vaculík (ti své výkony z tohoto filmu nikdy nepřekonali). 83%. (17.11.2005)

Navzdory tomu, že si Kachyňa čas od času s režimem zadal víc, než je zdrávo a pár titulů v jeho filmografii je poznamenaných politickou angažovaností, patřil až do konce k tomu nejlepšímu, čím československá kinematografie disponovala... A snad právě pro své příležitostné úlitby systému a nesporný talent, který vedl v nejednom případě k festivalovému úspěchu, si mohl dovolit tvořit bez zbytečných kompromisů, se slušným rozpočtem a štábem, který si osobně vybral. Spolu s nepoměrně temnějším společenskokritickým dramatem Ucho řadím Lásky mezi kapkami deště k režisérovým nejlepším filmům, kde jsou přítomny všechny znaky typické pro jeho dílo - špičkové herecké obsazení spolu s pečlivým typovým výběrem herců, poetičnost, výborná kamera a hudba dokreslující retroatmosféru pozdních třicátých let, široká škála podpůrných technických prostředků k navození dojmů, jako je použití filtrů, alegorických symbolů či emotivních prostřihů do šantánu, kde jednotlivá kabaretní čísla vystihují měnící se náladu společnosti. Tohle je vysoká škola režijní práce a drtivá většina filmů polistopadové éry jeho úrovně bohužel nedosahuje. Dokonce i tam, kde to zdánlivě vypadá na filmovou slabinu, jako je obsazení nezkušeného Vaculíka a filmové novicky Terezy Pokorné s jejijch naivním a v přípodě Pokorné dokonce místy lehce toporným hereckým výrazem, přispívá tato volba nakonec k ještě autentičtějšímu filmovému dojmu. Kachyňa skvěle střídá tragické momenty s komickými, romantiku první skutečné hrdinovy lásky s přízemně tělesným přístupem svého bratra v oblasti partnerských vztahů. Celkový dojem: 95 %. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí se spoustou bizarních lidských figurek je možná trochu vyretušovaný, ale tak to přece u vzpomínek na dětství a dospívání má být... (18.07.2010)