Lásky mezi kapkami deště

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... (16.04.2017)

Výtečný Kachyňa, s Úhoři a Srnci patrně jeho nejlepší film. Poetický retro příběh ze staré Prahy, kterému není co vytknout, všichni herci padnou do svých postav jak ručně ušitá bota od mistra Bursíka. O Menšíkově mistrovství a Hrušinského v podstatě cameu netřeba dlouze bájit, ale Vaculík, Adamovská i Hrušínský jsou ohromně sympatická trojka a Tereza Pokorná předvedla jeden z nejsmyslnějších a nejpřirozenějších výkonů čs kinematografie, za její podblůzkovou scénu by jí měl patřit primát "nejhezčí filmová ňadra" století. Málokdy se podaří takhle se s postavami sžít, takže když včera film běžel v televizi, vypnul jsem ho chvíli před koncem, abych nemusel znovu koukat, jak Kajda ostrouhá. (01.05.2014)

Kritizovať Láskam, že atmosférou a zobrazením onoho povestného "čechíčkářství" pripomínajú mnohé iné české, rovnako žánrovo zaraditeľné filmy, asi nemá zmysel, pretože nakrútiť to inak by možno znamenalo ísť proti náture zobrazenia českých dejín a pre ne typických postáv. Asi je zrejmé, že film si kradne pre seba Vladimír Menšík, respektíve že mu svojou prítomnosťou dominuje, ale ostatných hercov nezatieňuje, skôr mám pocit, že pri ňom hrajú ešte lepšie. Možno škoda viac menej iba cameo úlohy R. Hrušínskeho, ale ako vieme, niet malých úloh a táto dokonale potvrdzuje toto tvrdenie. (17.11.2016)

Žížkovské romance jsou režisérovou specialitou. Při sledování každé z nich mám chuť se okamžitě na Žižkov přestěhovat. Kachyňovy filmy, to je oslava života ve své radosti i krutosti, poetika ale většinou vítězí nad realitou. Tady se ovšem happy end nekoná, zůstáváme pevně nohama na zemi, sociální aspekt věci navíc dost podezřele vyčnívá z příběhu. Snad proto, že to dohromady nedrží jako v ostatních rejžových "peckách", dávám jen 80%. (18.11.2014)

Podobně jako v nepříliš známých Vracenkách se vzpomíná na dětství přes filtry nostalgie, které umí zadržet ledasco špatného a pak jako most k dospělosti přichází na řadu první milostná vzplanutí, co sice nikoho nespálila, ale někde v nitru pořád ještě doutnají.. Mezi šesti větami osobité poetiky, obskurních postaviček, hořkosti a úsměvu je potřeba vyzdvihnout dva špičkové herecké výkony. Menšíkův prťavec bojující s konkurencí, ztrátou a vlastní slabostí a Hrušínského voyeurský majitel zakázaného ovoce, který uměl vypovědět vše jen pouhým pohledem.. (02.05.2023)