Malá mořská víla

Už jako dítě jsem měl tuhle pohádku za nesmírně depresivní, a co si budeme povídat, ono se ani po letech moc nezměnilo. Ten příběh sám o sobě je moc pěkný, ale to, jak ho pojal Karel Kachyňa, jde ještě o něco dál a já jsem vždycky měl pocit, že je to téměř až horor. Ono také nemnoho televizních pohádek končí takhle temně. (20.12.2014)

Velmi kvalitní pohádkové drama o mlaďoučké mořské víle (Miroslava Šafránková), která zatoužila po jiném životě, než po tom, který jí byl předurčen. Z mladické nerozvážnosti, zvědavosti a touze po citu se zamiloval do prince Jižní říše (Petr Svojtka), který neváhal obětovat životy všech na lodi jen proto, aby uviděl tu, která tak nádherně zpívala. A i když byl zachráněn malou mořskou vílou, zamiloval se do princezny Sargasové říše (Libuše Šafránková), kterou jako první uviděl po svém probuzení z mdlob. Byl to rozmazlený floutek, který malou mořskou vílu vnímal jen jako náhražku, i když ta obětoval vše, aby s ním mohla být. Král všech moří (dobrý Radovan Lukavský) byl tvrdý a cynický mocný muž, který lidmi pohrdal. Když ho malá mořská víla poprosila o něco, čímž by zabránila nevyhnutelnému, dal jí mečík, aby oba zabila, až k nevyhnutelnému dojde. Ale ta nakonec obětovala svůj život, aby princ mohl žít se svojí pravou láskou. Je to nádherná ukázka pravého opaku, jak se láska většinou projevuje, a to majetnickými sklony na toho druhého. Musím také ocenit nádherné vlasy mořských obyvatel, Prachovské skály a zámek Veltrusy. Je to nádherně smutný příběh o neuvěřitelné sebeoběti a touze po skutečné lásce. (14.08.2010)

Šafránková mě nikdy moc neuchvátila, a najdu chyby kdybych chtěl, ale dnes nechci. Ta atmosféra a krása obrazu. Tento film je nedoceněný v Čechách (teď 64%). Možná Kachyňa měl to natočit v zahraničí, kde by to lidi vážili víc. Anebo vychovat diváka, třeba s bandou veverek profackovat televizní stanici, aby už konečně pochopili že svět se netočí kolem oříšek. 4/5 (01.11.2013)

Krásná česká pohádka. Možná by ve mně ještě vyrostla s dalším zhlédnutím, ale jistě to nevím. Do paměti se mi asi nejvíce zapíše scéna, kdy sestry běží po schodech se zapálenými škeblemi v rukou a doprovází je silný, nádherně depresivní motiv Zdeňka Lišky. Miroslava Šafránková rozhodně nebyla o nic horší herečka než její sestra Libuše - obě jsou/byly famózní. (23.04.2017)

První kámen bílý s její dlaní srůstá, druhý kámen rudý, zamyká jí ústa, třetí kámen černý, ten jí v srdci zůstal...A v tom třetím kameni sama navždy zkamení... Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství. Jakoby už tenkrát tímto neuvěřitelně křehkým způsobem, (nejen) Andersenovým příběhem, ke mně promlouvala intuice ženství (potažmo lidství). Propojenost vědomí s nevědomím, voleného a nezvoleného, zisku i oběti, to všechno "v očích Kachyni" doprovázeno tajemnou hudbou a prostředím, ve mně jako v dítěti rozechvívalo ozvěnu kdesi ze dna duše, která dávala matně tušit, že všechny jednou budeme malými mořskými vílami a svou přímou volbou ztráty budeme nepřímo obohaceny...Nádherné, plné, hlubinné...Sestry Šafránkovy - úžasná volba - dvě strany téže mince...jako voda a oheň. (07.12.2010)