Malá mořská víla

Andersenovu mořskou vílu mám docela ráda. Její české zfilmování se mi nikdy nelíbilo- jako malá jsem vždy přepínala na jiné pohádky- rozhodla jsem se ale udělat si rusalčí minimaraton a konečně ji shlédnout celou. Nejvíc mi asi vadí roztahaný děj v moři a celý podmořský svět. Kulisy se mi vůbec nelíbí a strašně dlouho trvá, než se „přejde“ k věci. Jakmile se ale malá mořská víla dostane na souš, krom nohou a němoty získá i slušnou úroveň klasických českých filmových pohádek. Bohužel je to zhruba jen poslední půlhodina a já jí tu studenou rybí hodinu neodpustím. (16.10.2013)

Na můj vkus až moc umělecky zpracovaná pohádka. Tedy jestli se tohle dá považovat za pohádku. Znázornění podmořské říše v Prachovských skalách je působí, ladění do modra je vkusné a mystické, hudba je impozantní a Radovan Lukavský coby Posidon je parádní. Jenže to jsou veškeré klady. Umělecká stránka převažuje nad zábavou, a to bohužel je u pohádkového příběhu velký problém. I proto kvůli utahanému až těžce působícímu ději mě tento Kachyňův film vůbec nebavil. Problém je taktéž i v představitelce hlavní hrdinky, Miroslava Šafránková je prostě špatná herečka. [6475. hodnocení, 183. komentář, 66%] (03.12.2020)

Jedna z nejkrásnějších a nejlépe zpracovaných pohádek jaké kdy byly u nás natočeny. Naprosto nezapomenutelná podívaná, silný, osudový příběh, který člověka strhne od začátku až do konce. Dokonalá hudba, skvělé herecké výkony a překrásná Miroslava Šafránková činí tento film nezapomenutelným a nestárnoucím skvostem naší kinematografie. (08.05.2006)

50% — Pokud jsem dobře koukal, je to jediná pohádka ve filmografii Karla Kachyni. Řekl bych, že dobře odráží duch předlohy H. Ch. Andersena a tím pádem je nutně ponurá. Chvílemi mi přišla až příliš rozvláčná (scény z oslav na „dvoře“ mořského krále) a tragický konec samozřejmě koresponduje s předlohou a má logiku, ale kvůli tomu nebude patřit mezi ty nejoblíbenější pohádky. Trochu bych ji atmosférou srovnal s pohádkou J. Valáška Tři zlaté vlasy děda Vševěda, která ale na mě působila o mnoho více depresívním dojmem (a teď koukám, že hudbu v obou případech složil Zdeněk Liška). (10.10.2017)

Už jako dítě jsem měl tuhle pohádku za nesmírně depresivní, a co si budeme povídat, ono se ani po letech moc nezměnilo. Ten příběh sám o sobě je moc pěkný, ale to, jak ho pojal Karel Kachyňa, jde ještě o něco dál a já jsem vždycky měl pocit, že je to téměř až horor. Ono také nemnoho televizních pohádek končí takhle temně. (20.12.2014)