Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
Tenhle malý velký film je plný hořkosti i naděje zároveň. Naděje je zde zosobněna Mikulášem, který prostupuje celým filmem jako někdo (něco), co má sílu změnit (snad zlepšit) osudy hlavních postav. Na konci si však můžeme jenom přát a doufat, že se životy všem změní podle jejich přání a dostanou se každý ze své životní krize. Karel Kachyňa zde výborně zachytil onu neopakovatelnou atmosféru zimy, nemocnice a životních peripetií. Film navíc nabídl Josefu Abrhámovi příležitost ke ztvárnění jedné z jeho nejlepších rolí. Jeho lékař je po fyzické i psychické stránce odepsaný člověk, který má pramalou šanci na zlepšení své situace a svou rezignovaností se stále více a více propadá až na dno lidské důstojnosti. I ostatní postavy v příběhu jsou napsány i zahrány bezchybně. Je škoda, že se k tomuto filmu naše televize vrací tak zřídka, dnes se totiž najde jen málo tuzemských snímků, které by dokázaly na člověka tak zapůsobit. 10/10 ()
Karel Kachyňa opět dokazuje, že umí točit jednoduché filmy, ovšem tak velmi pěkně zpracované a hluboce lidské. To dokáže jen tady pan Kachyňa. Navíc ve spojení se scénáristou Janem Procházkou, který příběh i napsal. To je vždy záruka kvality a ne jinak je to i u filmu Městem chodí Mikuláš. K dokonalé atmosféře zapracoval hudební skladatel Petr Hapka. Film si pouštím každej rok na Mikuláše a vždycky si ho absolutně vychutnám. Nádhernej film!! ()
Tak ako chlapec som mladému Rudovi celkom fandil a fakt že po rokoch si na niektoré zo scén pamätám (najmä keď ho prichytili fajčiť) filmu vyslúžil 4*, nemyslím si že teraz by ma až natoľko oslovil a preto si ho nepozriem opäť a budem naňho spomínať ako na jeden z tých filmov, ktoré ma oslovili v detstve. ()
Je mi trochu líto, že zde opěvované drama mne moc neoslnilo. Snad až budu vyzrálejší, lépe si tento velice depresivní film vychutnám. Zatím chválím pouze dětské výkony a Josefa Abrháma. ()
I když se film odehrává v nemocnici, dokáže příjemně pobavit, a to rozhodně nejde o nějakou komedii. Tohle se Kachyňovi dost povedlo. ()
Kachyňa se vrátil ve formě, ale spíše pro děti. ()
Pan Kachyňa měl talent na ztvárňování zvláštní melancholické a poetické nálady. Tento film mě vždycky dostane svou ponurou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Myslím si, že je vhodný pro starší děti a dospělé. ()
Asi už začínám být sentimentální, ale tohle mně dojalo. ()
Zajímavý film. Ačkoliv jsem na něj slyšela hodně slušných reakcí a navíc mám Kachyňu velmi ráda, tak jsem ho viděla docela pozdě... Každopádně mi přišel ponurý, melancholický a dost depresivní, ale ne, že by to bylo na škodu. ()
Překrásný film, který skvěle ukazuje, že každý nemá to štěstí, aby mohl mít plnou rodinu, maminku a tatínka, a taky jak člověka poznamená rozvod a závislost na cigaretách a alkoholu. Jednoduše řečeno Kachyňa mě opět nezklamal a vytvořil nádherné drama, ve kterém Josef Abrhám v roli opilického doktora přímo exceluje. ()
Velmi silný příběh a životní osudy několika postav, ať už dětských či dospělých v jedné jediné budově, v jedné krátké době. Zde se projevila Kachyňova režisérská genialita, kterou podtrhují skvělé herecké výkony jak dětí, tak pana Abrháma a paní Balzerové. ()
Jeden z mala reziserov, ktori si zachovali a udrzali kvalitu svojich filmov aj po 17. 11. 1989 bol podla mna Karel Kachyna /Ucho, Pozor Vizita, Smrt Krasnych Srncu/. Tuto je to krasne dokazane. Pribeh o malom ulicnikovi, ktory slubil komusi, ze privedie do nemocnicnej izby Mikulasa .... ma dokaze oslovit stale aj dnes. Z hercov treba spomenut Cestmira Randu /Kladivo na Carodejnice/. 85 % ()
Nevím proč, ale tenhle film jsem viděl několikrát, ač se mi nikdy moc nelíbil. Především mám s ním spojenou tu tísnivou nemocniční atmosféru..zvláštní.....na západní filmy a seriály odehrávající se v nemocničním prostředí se klidně koukám a nijak špatně na mě nepůsobí, ale jak vidím něco z českého nemocničního prostředí (především něco z minulého století), působí to na mne vždy depresivně...čímpak to asi bude? ()
Zítra chodí Mikuláš a já si pustil již po několikáté i tento film. Chození Mikuláše, anděla a čerta mám rád. Jako dítě jsem čekal až se setmí, vyrazil do ulic a dráždil čerty, kteří mě pak naháněli. Okolím bouchala pyrotechnika. Tím byla kouzelná devadesátá léta. Tento snímek mi to připomíná. Přes jednoduchý příběh z něj cítím tu kouzelnou sílu adventu, sv. Mikuláše a minulosti. Jak to bylo dříve jiné a krásné. Velmi dobré herecké výkony, obzvlášť postava pana Abrháma byla zajímavá. Hudba výborná. Mně nezbývá než zvýšit o stupeň své hodnocení a zítra se těšit na Mikulajdu. ()
Dle mého asi nejlepší film slavného režiséra. S léty zraje jako víno. Je to síla, tenhleten život...Tak takhle točil Kachyňa... ()
skvělé!. ()
Mrazivá nálož mikulášské disharmonie, kterou zúčastněné ztracené duše přiživují dle svých schopností s příkladným nasazením. Herecky výborný nemocniční personál s vejlupkovskými dětskými výkony, atmosféra nemocniční bezútěšnosti, ♫ harmonizující Hapkovy akordy, scénáristické dědictví Jana Procházky. Vrchol polistopadové "televizní" tvorby. ()
Na to, že jsem od toho čekal pěknej film pro děcka o Mikulášovi, jsem se asi dost spletl. Místo toho tady máme tragické figurky od alkoholika, osamělé vrchní sestry, platonicky zabouchlé sestry až po opuštěnyho fracka. A tihle 4 spolu furt něco maj, různě, ať už je to dělání naschválů, kouření cigaret, neopětovaná láska, sockování cigaret a kafe, až po pár dobrejch skutků. A jako i když se u toho moc smát nedalo, tak to bylo aji docela zajimavy... ()
Městem chodí Mikuláš a roznáší dárečky, za to v nemocnici na dětském oddělení jeden takový "dáreček" leží coby pacient. Ani z něj, ani z většiny dospělých postav člověku moc do smíchu není. V tomhle televizním filmu Karla Kachyni totiž děti sice hrají důležitou roli (chodí převlečení za Mikuláše, anděla a čerta, kouří na záchodě či smutní na nemocničním pokoji), ale jinak je to celé takové nahořklé. Nahořklé, jako život (nejen v nemocničním prostředí) někdy bývá. Přesto k uším zdejších pacientů i tamějšího personálu doznívá Mikulášovo zvonění a otevírá lidská srdce... ()
Film, který nic nepředstírá. Doktor je opilec a kurevník, Sestra Mihulová je opět zamilovaná. Dětský pacient mluví sprostě a kouří. Ano, takto to mohlo být. Vrchní sestra je protivná jak hovno, takové většinou vrchní bývají kromě Nadi Tokely z Brna. Zprvu jsem se lekl, že to skončí tragédií. Končí to ale tak, jako vše v životě. Ani dobře ani špatně. Prostě to nějak pokračuje s vysokými ztrátami na všech stranách, ()