Místo u moře

Konec na můj vkus trochu vyšuměl, ale zdrcený hrdina v podání Caseyho Afflecka excelentní. Na jedné straně mě mrzí, že jsme si Michelle Williams neužili ve filmu víc, ale o to silnější byla katarze po dlouhém tichu (v tu chvíli se snad ani nejde emocionálně nezapojit). Šedá realita bez slunce, která vypráví "tady a teď". Nic nového, ale zatraceně dobře natočené. (07.03.2017)

Text obsahuje drobné spoilery. Jeden z nejužitečnějších filmových trenažérů na život se zlomeným srdcem. Tragédii se buď můžete nechat zcela paralyzovat, nebo si nad ní udržet jistý nadhled – jak činí Lonergan a jak se zároveň snaží hrdinové Místa u moře. Film neobnovuje status quo a neujišťuje nás, že vše bude zase v pořádku. Skutečná katarze a návrat k harmonii zachycené v několika flashbacích nepřichází, stejně jako nemusí vysvobození a alespoň nějaká forma satisfakce po podobné tragédii nikdy přijít ve skutečném životě. Nejde o jediný odklon od konvencí amerických rodinných melodramat, nabízejících na podobná dilemata zpravidla jednoduchá řešení. Tragédie není zaviněna osudem, proti němuž člověk nic nezmůže, nýbrž lidskou chybou, postavy nejsou černobílé a své emoce oproti hrdinům běžných melodramat z velké části nedokážou externalizovat. Vyjadřují je za ně flashbacky a vážná hudba, jež nás zároveň upozorňují na neustálou (a paradoxní) přítomnost ztráty, na nevyplněné místo (ještě bolestivější jsou při druhém zhlédnutí zmínky o dětech v dialozích – muž, kterému Lee opravuje kapající kohoutek, mluví o sestře s dětmi, zdravotní sestře Bethany se podle slov doktora právě narodila dvojčata – holčičky). Patrick a Lee se podobně jako hlavní hrdinka Lonerganova předchozího filmu musí hlavně naučit překonat komunikační bariéru a najít adekvátní výrazy k popisu neštěstí, které je potkalo (jako s tím nemá problém například muž, kterému Lee v závěru opravuje kotel a který se bez ostychu pustí do vyprávění o smrti svého otce). Oproti Lise ale navzdory melodramatickému potenciálu situací, v nichž se ocitají, nejednají melodramaticky. Naopak i scény, které jsou natočené s operní přehnaností, narušují svou neochotou nechat se plně pohltit žalem (Patrickův zvonící telefon během smutečního obřadu). Lidé sice umírají, ale život pozůstalých, jakkoli neutěšivý, běží dál. Místo u moře, melodrama, které nechce být melodramatem, pro mne tak není jenom znamenitě napsané a zahrané drama o nepřekonatelné ztrátě, ale zároveň film inspirativní i formálně a stylisticky. 85% (10.02.2017)

Svojim spôsobom chápem to, čo píše  užívateľ  zigíš. Na druhú stranu tieto filmy majú svoj význam, minimálne pre mňa, keď pijem víno. A pre tých hercov, na podávanie životných výkonov. Affleck super a za tú jednu scénu Michelle Williams to celé stojí. 85% Atmosférou podobné Redfordovej oscarovke Ordinary people. (11.12.2022)

V hlavnej úlohe zažiaril Casey Affleck, inak známy ako mladší brat Bena Afflecka. Jeho výkon zlomeného muža, ktorého sprevádza smutná tragédia, je pôsobivý a dojemný. Vďaka Affleckovému hereckému prejavu sa Lee javí ako sympaťák, hoci to nie je typický protagonista. Mimo hereckých výkonov treba vyzdvihnúť aj hudobný sprievod, ktorý sa nerušene prelína celým filmom. Vďaka dychberúcimi skladbám dej pôsobí, ako by bol z počiatku minulého storočia, aj keď sa v skutočnosti odohráva v súčasnosti. Hudba jemne dotvára celú atmosféru a utvára z neho ucelené pozeranie. Je to však celkom depresívna dráma. Nič pre pohodový a zábavný večer. A príliš dlhé. Možno trochu natiahnuté a miestami lyrické. Sem tam ale neškodí si taký film pustiť. Film okrem tragickej životnej straty rieši aj vzťah medzi strýkom a synovcom, ktorí na seba nepriaznivým riadením osudu zostali. To malo byť tiež nosníkom tohto filmu. (08.09.2019)

Kdyby se tři týdny před Oscary neobjevil v kinech podobný film, měl bych za to, že jsem se z novoročního deliria probral až na Velikonoce. Pomalu se z toho stává stejný americký kolorit, jako ČSFĎácké srkání osmilitrového kýble korozní černi na premiéře. Film na mě zapůsobil dojmem precizně nachystané večeře, kterou ovšem najdete na stole až druhý den ráno, studenou a oschlou. Když se nic neprožívá na plátně, co se pak čeká ode mě? Jinak já teda nevím, jaké měli bratři Affleckovi dětství, ale mohl by jim už konečně někdo vytáhnout ze zadků ty hrábě? Nominace komentovat nebudu, pojďme si o tomhle filmu zkusit pokecat bez slova Oscar. (01.02.2017)