Místo u moře

Lonergan je o něco lepší scenárista než režisér a nepoměrně lepší režisér než člověk s citem pro volbu hudby. Jedno z nejlépe napsaných i zahraných "klasických amerických maloměstských dramat o neřešitelných kostlivcích ve skříních" posledních let si totiž podkopává nohy na první dobrou cíleným výběrem klasické vážné smyčcové hudby. Ta je tu nadužívána a byly vybrány nejohranější možné skladby; je to na slzičky cílené, od patosu ulepené, podbízivé a snadné řešení. Což je v naprostém rozporu se vším ostatním, jelikož Manchester jinak nic patosem zavánějícího, podbízivého (natož na slzičky cíleného) nenabízí (a že by se našly pasáže, které by k tomu sváděly) a snadná východiska jsou mu cizí. Jako by autor nevěřil, že jeho vlastní osudová látka, jím vybraní herci a jím sepsané dialogy, které fenomenálně pracují s nevyřčeným "co však vždy visí ve vzduchu", budou stačit na emočně zdrcující subtilní drama a tak se tomu rozhodl jít naproti nejlacinějším možným způsobem. A zbytečně tím devalvuje jinak neskonale působivý zážitek. (03.02.2017)

Čo na filme zaujme, sú herecké výkony - hlavnej a vedľajšej postavy. Casey Affleck, vypadá, že je lepší herec, ako jeho brat Ben, a taktiež, pozoruhodný výkon mladíka Lucasa Hedgesa, ktorý by mal mať pred sebou zaujímavú, všestrannú kariéru, len, aby sa nepokazil. Obidvaja si zahrali pokrvných príbuzných, keď Casey vystupuje, ako Lee Chandler, ktorý je strýkom Patricka Chandlera ( Lucas Hedges ), ktorému práve zomrel otec Joe ( Kyle Chandler ), ktorý bol bratom Leeho, takže Pat, je jeho synovcom. Nebožtíka si zahral Kyle Chandler, kde som sa trochu čudoval, že tento herec sa v skutočnosti volá Chandler, a aj vo filme vystupuje pod týmto priezviskom, kde aspoň meno, sa mu zmenilo. Pochválim aj civilný scenár Kennetha Lonergana, ktorý aj režíruje. Napísal a zrežíroval drámu o náhlej smrti člena rodiny, z ktorej sa budú odvíjať následné udalosti, ktoré protagonistu príbehu, tzv. donútili, aby sa vrátil do rodného mestečka, kde by sa najradšej, už nikdy VIAC v živote nevrátil. Prečo ? To sa budem postupne dozvedať, z častých flashbackov, ktorých je jednak veľa, popri tom množstve, začínajú byť rušivé a kazové + doplním, i nie príliš svedomitý strih a niekoľko zbytočných scén, ktoré mi na snímku prekážali, a tak som sa nakoniec odhodlal film ohodnotiť, tak ako som učinil. Tieto dve vlastnosti sa medzi sebou bijú, ale nakoniec zvíťazil zdravý rozum, v podobe ukážkových hercov, ktorí zo seba vydávajú úplné MAXIMUM, tak ako to činí Casey Affleck. Ten si zahral Leeho Chandlera, s povolaním inštalatéra, ktorému oznámia, že mu zomrel starší brat Joe. Vo svojom závete si želal, aby sa Lee stal opatrovníkom, jeho syna Patricka. Tým pádom prichádza do mestečka Manchester by the sea, kde nemá zrovna najlepšie spomienky... K dvom pánom, dopĺňam Michelle Williams, ktorá si zahrala Randi Chandler ( manželku Leeho ), aj ona, je na miniatúrnom priestore, intenzívna a presvedčivá. Podľa mňa, najlepšia a brilantná filmová sekvencia, je na policajnej stanici, kde Lee Chandler, vypovedá, čo sa odohralo... Až ma totálne ZAMRAZILO ! Je to v prvom rade FILM, ktorý k sebe potrebuje : múdreho a vnímavého diváka, ktorý má CIT pre POCHOPENIE druhých ľudí, a ich každodenné problémy, ktoré väčšinou prichádzajú samé od seba... (04.02.2017)

Kdyby se tři týdny před Oscary neobjevil v kinech podobný film, měl bych za to, že jsem se z novoročního deliria probral až na Velikonoce. Pomalu se z toho stává stejný americký kolorit, jako ČSFĎácké srkání osmilitrového kýble korozní černi na premiéře. Film na mě zapůsobil dojmem precizně nachystané večeře, kterou ovšem najdete na stole až druhý den ráno, studenou a oschlou. Když se nic neprožívá na plátně, co se pak čeká ode mě? Jinak já teda nevím, jaké měli bratři Affleckovi dětství, ale mohl by jim už konečně někdo vytáhnout ze zadků ty hrábě? Nominace komentovat nebudu, pojďme si o tomhle filmu zkusit pokecat bez slova Oscar. (01.02.2017)

Formální úspornost, postavy, do nichž se obtížně proniká a ještě obtížněji se opouští, nemožnost komunikace a unikání před vlastní minulostí, před vlastním životem. Výborně vystavěný scénář, který nám postupným odkrýváním věcí minulých umožňuje pozvolna přilnout k hlavní postavě, s níž jako bychom také hledali záblesk naděje v černočerné psychické temnotě. Herectví Caseyho Afflecka je opět až mrazivě přesvědčivé a deprimující, ale nijak nezaostává ani mladík Hedges nebo na těch několik minut uhrančivá Michelle Williams. K naprosté spokojenosti mi schází přeci jenom trochu vyrovnanější tempo a místy jsem zcela nesouhlasil ani s nátlakovým přívalem všudypřítomné deprese, zkoušejícím průtok slzných kanálků na úkor udržení čisté autenticity. Dojem je ale velmi intenzivní a zakončení filmařsky krásné, život je nevděčná bitch a Lonergan o tom umí výstižně baladicky povyprávět. 80% (28.02.2017)

Snímek, který tu dlouho nebyl. Skoro 140 minut dlouhý film o bolesti, emoční vnitřní destrukci a velké ztrátě. velice silný casting herců, i v menších rolích, vládne filmu od první do poslední minuty. Casey Affleck naprosto zasloužený Oscar. Co je pro mě na filmu nejzásadnější je otisk reality. Kenneth Lonergan dokázal do jednotlivých situací i dialogů vložit civilní texty, okamžiky trampnosti, které nikdo nechce zažívat, ale prostě se stávají, a také černý humor. Místo u moře je díky těmto prvkům velice obtížně opakovatelný zážitek navíc dotvářený vážnou hudbou často používanou v celé řádě jiných snímků. Proč však Místo u moře nedostane 5*? Chybí mu mrazivý závěr, je to vlastně jen neskutečně dobře napsaný a zahraný film, jemuž chybí okamžik, kvůli kterému bych ho chtěl vidět víckrát nebo považoval za klasiku. Je to silný film o lidských příbězích, které nebývají procházkou rajskou zahradou a kde malé chyby mohou způsobit velké škody. (02.04.2017)