Naděje

Hledat naději v beznadějném vztahu je úkol, který může skončit všelijak. Šťastně i tragicky. Beznadějně lhostejný přístup k životu i upnutí se na oporu a potřebu toho druhého. Žít ze dne na den či plánovat společnou práci a soužití? Dohromady to jde velmi těžko a někdy je lepší to dokonce vzdát. I když, jak pro koho. Hana Hegerová je chvílemi výborná, poté lehce přehnaná, ovšem vedle klasika jí to určitě slušelo, a když se porovnají oba protagonisté, čistě herecky, byl to od paní Hegerové úctyhodný výkon. Docela nevýrazná hudba, a velmi málo z Magdina života, to jsou maličkosti, kterých kdyby nebylo, dopomohlo by mi to určitě k plnému počtu. Jinak pochopitelně je potřeba tento film znát. (20.05.2013)

On chlastá. Ona je kurva. Filmová balada o malých vítězstvích a velkých prohrách, o tom, jak snadné je spadnout až na dno a jak těžké je zase vstát, je bezesporu jedním z nejlepších filmových odkazů Karla Kachyni a Jana Procházky. Nádherný Hrušínský, nádherná Hegerová a všude kolem jen tma, bahno, štěrk a naděje, nejkřehčí zoufalství člověka. (19.02.2018)

Neutešené hornické prostředí a mezi tím vším se ve svých vlastních problémech plácající Rudolf Hrušínský a Hana Hegerová. Dvě dávno ztracené duše, které hledají to slabě svítící světelko na konci tunelu. Ovšem, aby k němu došli musí projít tím vším marastem, který je už dávno pohltil. Oba dva byli ve svých rolích naprosto perfektní. Hana Hegerová mě překvapila. Znám ji spíše jako zpěvačku. (10.01.2011)

Romance z povrchového dolu, tedy domova a svým způsobem i celého světa, ústřední zvláštní dvojice. Magdaléně jsem se trochu divil, proč Lucina nadobro nevyhodila hned po prvním "incidentu". Měl jsem pocit, že ona na tom přeci není tak špatně a nechápal jsem, co na něm (v něm) vidí. Děj postupně odpověděl, beznaděj a samota, kterou svým svérázným způsobem on narušil, možná poslední možnost něco změnit, pro oba. Ostatně, já v Lucinovi také za všemi lži, krádežemi a myslivci viděl dobrého člověka, doufal jsem v něj. Rudolf Hrušínský byl v jeho roli klasicky famózní... a to jsem nezmínil opilecké monology! Hana Hegerová mě jako herečka příjemně překvapila, v této její "profesi" jsem jí ještě neměl možnost vidět, klobouk dolů. Když se vrátím na začátek, Karel Kachyňa z jejich světa, či domova vytěžil maximum, Naděje má svou naději možná ještě někde pod povrchem dolu. Deprese a samota číší z každého záběru fantastické kamery, která hlavní hrdiny prakticky neopustí. A přesto má čas na spoustu okolního průmyslu. 80% (21.03.2020)

Dva zoufalci v zoufalé situaci. Kachyňa ale umí příběh odvyprávět a Hegerová i Hrušínský zahrát. V industriální krajině dokáže Kachyňa najít krásné obrazy spočívající hlavně v tom, že ukáže, jak je holá, zničená a obnažená na dřeň. A to samé platí o příběhu lásky mezi ochlastou a zoufalou ženskou, která hledá trochu něhy v každé mužské náruči (tedy rozhodně ne prostitutka, jak píše pomatený distributor). A nakonec se té lásky dočká, i když v jiné podobě, než čekala. KOUSEK DĚJE Lucinův odchod je gestem lásky, on ví, že by ji stejně už jenom zas a znovu stahoval na dno. Naděje je jenom možnost, není příslibem nebo dokonce slibem, že všechno dobře dopadne. /30. 7. 13./ (30.06.2013)