Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (114)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Mně se nechce spát. Já mám vždycky sny... a zdají se mi všelijaké blbiny. O zelené trávě..." Komorní a o to ještě víc depresivní záležitost o zatrpklém alkoholikovi, do jehož života vstupuje povahově silná žena. Postupně se rodící vztah mezi nimi, který přežil i několik těžkých překážek, přichází coby poslední naděje na lepší život. Svět kolem se najednou zdá lepší (viz. třeba zajímavou souhru: několikrát svítící budovní nápis Restaurace s jedným vypadnutým písmenkem, pak k závěru v radostný den oprava technické závady). Ale pořád je to nikoliv istota, pouze naděje, která se může kdykoliv opět zhroutit... Což platí i o otevřeném závěru. Kachyňova umělecká sonda do problematiky alkoholismu, který ničí nejen lidi závislé na alkoholu, ale i spoustu lidí kolem něj, patří k nedoceněným filmům "zlatých 60-tých". Snímek oplývá do detailu propracovaným vizuálem, kombinující temné prostředí, černou a bílou barvu, působivou hudbou Jana Nováka a vynikající herecké výkony Rudolfa Hrušínského a Hany Hegerové. Hodně silné, jako ostatně snad všechny starší československé filmy na téma alkoholismu. 95% ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Romance pro alkoholika a prostitutku nejnižší cenové skupiny. Nikoli zásadní, přesto velmi dobré dílo Kachyni, Procházky, Hrušínského a Hegerové. --- Tenhle film je celkem neznámý, ale kdyby jej Kachyňa natočil ve Spojených státech v roce 1969, tak jako Schlesinger svého Půlnočního kovboje, a přidal pár zfetovaných psychedelických obrazových kreací, to by byla teprv pecka! Deziluzivní procitnutí z amerického snu! Příběh lidí vyvržených na smetiště lidských osudů! Mohlo by to dostat Oscary a nadělala by se kolem toho spousta pseudointelektuálských keců. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Byl jednou jeden alkoholik a ten se dal dohromady s kurvou a i když měli mezi sebou různý roztržky, pravděpodobně spolu nakonec žili až do smrti. Ono je to těžký natočit nějakej zábavnej film o alkoholikovi. Film se snaží ukázat, jak měly hlavní postavy šedivej život a to se povedlo a tim pádem je takovej šedivej (jinými slovy nudnej, nemastnej, neslanej) i celej film. Prostě se tam skoro nic zajímavýho neodehrává a mě to moc nebavilo. Možná je to i tim, že po přečtení komentářů bylo moje očekávání hodně velký a zdaleka se nenaplnilo. Když už nějakej film o alkáčích, tak radši třeba Dnes naposled. V každym případě sledovat Rudolfa Hrušínskýho je radost prakticky v každym filmu a v jakýkoliv roli. 55% ()

zette 

všechny recenze uživatele

Herecky koncert Rudolfa Hrusinskeho. Film o NADEJI zit lepsi zivot, o vztahu dvou lidi, kteri neprozivaji sve nejstastnejsi zivotni obdobi. Atmosferu snimku jeste zintenzivnuje okoli tovarny, kde Magdalena zije. Karel Kachyna tocit filmy umel a ja ho povazuji za jednoho z nejlepsich nasich reziseru. Plny pocet nedavam z duvodu toho, ze italska povalecna socialni dramata jsou jeste o kus dale nez Nadeje. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nadejě je bezpochyby tzv. herecký film. Kachyňa aj slnečný deň, ktorý je tu myslím iba jeden, sníma rovnako depresívne, ako zvyšok filmu. Tá nádej tu nejaká je, ja som sa ale hneď na začiatku zháčil nad jedným momentom. Ožratý chlap leží na zemi a niekto sa ho pýta, čo mu je. To si už pravdupovediac dnes predstaviť neviem, po 10 násobnom prekročení by možno niekto zavolal políciu. Ľudia v určitom veku a po mnohých zúfalých skúsenostiach chápu, že nie sú dokonalí a občas si treba odpustiť aj veci ťažko odpustiteľné. Inak by sme všetci na zemi boli sami. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (9)

  • Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)

Související novinky

Noir Film Festival slaví 5. narozeniny

Noir Film Festival slaví 5. narozeniny

16.08.2017

Cynismus Humphreyho Bogarta, šarm Roberta Mitchuma, křehkost Lizabeth Scott, rafinovanost Alfreda Hitchcocka, temné příběhy z Mexika, napínavé filmové jízdy noirovými vlaky a standard v podobě… (více)

Reklama

Reklama