Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Hana Hegerová, Rudolf Hrušínský, František Peterka, Otto Šimánek, Václav Neužil st., Ladislav Kazda, Pavel Spálený, Josef Koza, Josef Vondráček (více)Obsahy(1)
Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (112)
Romance z povrchového dolu, tedy domova a svým způsobem i celého světa, ústřední zvláštní dvojice. Magdaléně jsem se trochu divil, proč Lucina nadobro nevyhodila hned po prvním "incidentu". Měl jsem pocit, že ona na tom přeci není tak špatně a nechápal jsem, co na něm (v něm) vidí. Děj postupně odpověděl, beznaděj a samota, kterou svým svérázným způsobem on narušil, možná poslední možnost něco změnit, pro oba. Ostatně, já v Lucinovi také za všemi lži, krádežemi a myslivci viděl dobrého člověka, doufal jsem v něj. Rudolf Hrušínský byl v jeho roli klasicky famózní... a to jsem nezmínil opilecké monology! Hana Hegerová mě jako herečka příjemně překvapila, v této její "profesi" jsem jí ještě neměl možnost vidět, klobouk dolů. Když se vrátím na začátek, Karel Kachyňa z jejich světa, či domova vytěžil maximum, Naděje má svou naději možná ještě někde pod povrchem dolu. Deprese a samota číší z každého záběru fantastické kamery, která hlavní hrdiny prakticky neopustí. A přesto má čas na spoustu okolního průmyslu. 80% ()
Nedivím se Kachyňovi, že tak rád Hrušínského obsazoval. On fakt nemusel nic říkat a z výrazu jeho tváře jste vyčetli vše. V tomto příběhu je hlavním hrdinou Lucin, ochlasta a budižkničemu, jehož sblížení s prostitutkou vede na čas k jinému životu, než na který byl zvyklý. Zdejší hodnocení je naprosto oprávněné a kdybych neviděl Smrt krásných srnců, prohlásil bych Naději za Kachyňův nejlepší film. ()
Bezpochyby jeden z Kachyňových klenotov rozpráva príbeh dvoch stroskotancov, ktorí hľadajú cestu zo slepej uličky, do ktorej sa dostali. Drsnosť oboch tragických osudov zvýrazňuje neskoro jesenné sychravé počasie a prostredie lomu, v ktorom sa dej odohráva. Obaja protagonisti ( o Hrušínskom som nikdy nepochyboval, ale prekvapila ma Hegerová ) predvádzajú oku lahodiaci herecký koncert. ()
Film z roku 1963(!!!) s tak depresivně (t. j. realisticky) vypodobněným prostředím, s příběhem který tak neguje oficiózní dobový optimismus a úplně vynechává vládnoucí ideologii (která vedle něj vypadá nesmyslně), je stokrát podvratnější než "O slavnosti a hostech". Úžasný film, úžasné herecké výkony. ()
Rudolf Hrusinsky bol suverenne najlepsi herec ceskoslovenskej kinematografie a v tejto psychologickej drame opat potvrdil svoje herecke kvality. Sympaticky posobilo riesenie problemu, ci zit zo dna na den alebo planovat dlhodobejsie partnerske spoluzitie /aby bolo jasne, uznavam len hetero manzelstvo, vsetky mimoheteracke sexualne aktivity treba strielat/. Prostredie velkeho priemyselneho podniku hra samostatnu rolu, to je tiez pozitivom filmu : 75 % ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Hana Hegerová považovala tuto filmovou roli za svou nejoblíbenější. (natykarb)
- Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
Reklama