Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (105)

YURAyura 

všechny recenze uživatele

9/10 Tak tomu rikam hustota jak z hlediska ideologickeho, tak atmosferickeho. Velka skoda toho konce (poslednich 7 minut), ktery s celym prubehem filmu nejak nesouzni a vyvolava otazku jestli do nej uz tehdy nekdo nezasahoval. Jinak jasny trezorovy kandidat - toto se soudruhum nemohlo libit ani z meteosatu. Nad vybornosti hlavni predstavitelky se netreba pozastavoval , ale taky velmi dobre povybirani predstavitele venkova - kulaci, farar, funkcionar, blazen a exteriery kolem Havlickovy Borove z toho udelaly extra tridu. Na DVD potesi fundovana vlozka Taussigova - kez by podobnymy materialy oplyvala vsechna DVD! a zaskoci senilni babicka Libuska, co nevi, proc by mel byt podobny film zakazan... ()

Flego 

všechny recenze uživatele

V časoch, keď sa stretli komunistické násilné kolektivizácie a potlačované náboženské cítenie, sa odohráva tragický príbeh viacerých ľudí. Dedinský blázon, bývalá mníška a zarytý komunista sú tragickými protagonistami tohto drsného, odťažitého príbehu a každý si nesie svoj osud po svojom. Film využíva umelecké pohľady ( úvodné sekvencie sú perfektné ), vynikajúcu čiernobielu kameru, ale má v sebe i zbytočnú skratkovitosť na úkor dlhšej minutáže. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

" Je nám líto, že už dávno nejsměšnější ani nejsmutnější nejsou jenom činy bláznů..." Další geniální trezorový film z období kolektivizace začátkem 50. let! Opět úžasná spolupráce Karla Kachyni s Janem Procházkou. To byly filmy, že je k nevíře, jak byly skvěle natočeny s veškerými detaily. Třeba kamera Josefa Illíka, ta dělá přímo divy, ty nádherné obrazy, detaily a úhly, nebo zabírání jenom půlky obličejů, no prostě to je tak všechno vypiplaný, že dnes už by to nikdo takhle natočit nedokázal!!! Další člen do Kachyňova týmu je hudební skladatel Jan Novák, který předvedl opět precizní a dokonalou práci! Ta hudba tam prostě patří! Obsazení filmu je taktéž nehorázné, Jana Brejchová (dcera statkáře, která se vrací ze zrušeného kláštera), Mnislav Hofman (Picin, odporně zákeřný předseda obce), Gustáv Valach (blázen Ambrož, ten byl naprosto vynikající), Josef Kemr (farář), nebo statkáři Jaroslav Moučka, Čestmír Řanda, Zdeněk Kryzánek a Josef Větrovec (jejich tanečky a hulákání před Picinovým barákem mě naháněly husí kůži). Celkovej dojem z filmu je pro mě neskutečnej zážitek. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

"Co to tam je?  Hele, já nemám čas na blbosti, jedeme" Závěr zabíjející nebo naopak drsně oživující předchozí gradující mystickou pověst o konfliktu dvou věrouk založených na strachu a slibech spásy.  Jeptiška, která se vrací do rodného hnízda odolává svodům vlastního těla prostřednictvím skoku do hlubin své ztracené víry a komunistický předák po smrti své milé konečně nechává prázdnotu, aby pohltila jeho duši. Dvě hlavní postavy doprovázené stádem ztracených na přelomu dějin,  kde všechny hříchy víří v mysli blázna. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vhled do mystického spiritualismu 50. let je tedy něco úžasného, ale svou šíří a hloubkou film až dusí. Vědomím převrácených znamének z praktik dokumentů typu Neobyčejná léta (1952) Kachyňa pro změnu vysloveně dojímá. Na druhou stranu na toto téma měl Taussig na DVD snad jedinou nosnou myšlenku svého života, totiž postřeh o tom, že ten, kdo věděl, jaká byla pravda, to věděl už v 50. letech a nemusel čekat až do druhé poloviny 60. let, kdy mu procitnou i filmaři. Když mladší generace byla zase už myšlenkami někde zcela jinde. A proto si jen smutním, že jediní účastníci natáčení, kteří se dnes k Nevěstě vrátili, byli Kraus a Havelková. To je děsné. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (11)

  • Jana Brejchová (jeptiška zvaná Slečna) se hned první den natáčení pohádala s režisérem Karlem Kachyňou, protože ji kvůli jednomu zkaženému záběru řekl, že je kráva. Režisér se za to neomluvil, tak od té chvíle spolu celé natáčení komunikovali výhradně přes pomocnou režisérku. (raininface)
  • Snímku v kinách navštívilo 221 tisíc divákov. Po obnovenej premiére v novembri 1990 však film publikum už tak neoslovil, keďže ho vyhľadalo zhruba len dvetisíc záujemcov. (Raccoon.city)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama