Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Žaneta Fuchsová, Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Naďa Konvalinková, Nina Divíšková, Peter Debnár, Jaroslav Heyduk, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček (více)Obsahy(1)
Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)
(více)Recenze (102)
O filmech Karla Kachyni bych mohl v podstatě psát pořád to samé. Všechny jeho filmy spojuje jediné : Lidskost. A vždy výborné představitele rolí, kteří tuto lidskost bravurně zahrají. Zde je to Vlastimil Brodský jako primář " děděk " a Věra Galatíková v roli uklízečky Anežky. A taky Peter Debnár (výborně nadabován Jiřím Zahajským) v roli opraváře objektu nemocnice, který je neustále " v náladě " a jeho pohled na život . Hudba Luboše Fišera opět zahraje na city a nejen hudba. Karel Kachyňa nepotřebuje diváky násilím dojímat, stačí jen tak malinko, když člověk sám soucítí s postavami v jeho filmech. Jeho filmy jsou jedinečné a nenapodobitelné. Tak jako život sám. ()
Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. ()
Dítě, které nezná nic než nemocniční pokoj a přitom touží zažívat věci zcela běžné, jako jiné děti. A žena, která sama žádné děti nemá a vlastně už nikoho. Přesně v kachyňovském duchu, skvěle zahrané od všech. Žaneta Fuchsová byla jednou z nejtalentovanějších dětí ve filmovém průmyslu a mezi holkami určitě nejtalentovanější. Věra Galatíková se zase přesně na tyto typy rolí hodí. Skvělý televizní film, který uteče jak voda. ()
Najprv som si myslel, že to je obyčajný priemerný film. Čakal som kedy už konečne niekto dá tej drzej Hanke pár faciek. Ale Žaneta Fuchsová si ma svojim hereckým výkonom získala asi po 10 minútach. Skvelý bol aj Brodský, ktorý vo mne evokoval Chudíka - Sovu z nemocnice na okraji mesta. Jednoduchý, predvídateľný a predsa krásny film. ()
Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % ()
Galerie (2)
Zajímavosti (3)
- V několika záběrech na Hanky (Žaneta Fuchsová) postel je možné na polštáři poznat nápis Bulovka. (VMa)
- Nemocniční budovy jsou budovami v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Panelové domy, před kterými stojí Hanka (Žaneta Fuchsová) s Anežkou (Věra Galatíková), jsou rovněž v této části města Prahy. Mostek, přes který pasáček vede ovce, je u Fojtovic v Krušných horách mezi obcí a hraničním přechodem. (VMa)
- Natáčelo se také v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama