Le Cri du papillon
The Last Butterfly
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jiří Krejčík ml.Hrají:
Tom Courtenay, Brigitte Fossey, Freddie Jones, Milan Kňažko, Josef Kemr, Luděk Kopřiva, Pavel Bobek, Josef Laufer, Miloš Skalka, Rudolf Pellar, Jiří Lír (více)Obsahy(1)
Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.
(oficiální text distributora)
Recenze (63)
Děsivé válečné drama bez kapky krve. Svět krutosti zhrublý naivníma dětskýma očima. Kachyňa uměl dětský svět převést na filmové plátno. Zde ho promísil s naivitou umělce, francouzského mima. Byť se jedná o jedno z nejsilnějších dramat z II. světové války, rozhodně po něm nezůstane v mysli diváka hrůza a pocit pomíjivosti. Zůstává pocit odhodlání a obdiv k síle odvahy, která ví, že půjde do transportu, ale když tam musí jít, tak chce jít se ctí. ()
Velmi silný a působivý snímek. Měla jsem za to, že je mnohem staršího data, proto mě udivilo, že je z roku 1990. On si Antoine vlastně za to všechno mohl tak trochu sám, když ty nacisty v tom kabaretu provokoval. Takže to muselo být jedno z druhým. Při sledování filmu si vždycky vzpomenu na skutečné děti z Terezína a na jejich Brundibára. Tam šlo úplně o to samé. Také bych byla raději, kdyby šlo přímo o zfilmování vzniku této dětské opery a jejího hraní. ()
Moje Komentare holokaust nikdy nespochybnili /mozno este ten vychodotimorsky jo, ale klasicky holokaust, co uskutocnila Nazi Germania urcite ne/, rovnako nespochybnujem plynove komory, transporty atd atd atd. len strucne : tomuto sa uz ani netreba venovat, nemecky nazi holokaust je podrobne preskumany, natocili sa 1000 ky filmov /toto je jeden z nich/, desattisice knih vyslo o tom /kvalitna litaratura/ a minimalne milion clankov. Skor ma zaujimaju zlociny komunizmu, tie maju este kopu bielych miest, a to mam v plane studovat, Holokaust je preskumany skrz naskrz, slo sa do hlbky a venuje a venovalo sa tomu uz x autorov. Tam uz niet co objavit, Takze Tak. 40 % ()
Myslím, že toto je jeden z mála filmů odehrávajících se během 2. světové války, který se odehrává v ghettu. Dobrý děj, který začíná docela nevinně, ale pak se ukáže, že kvůli jedné maličkosti můžete přijít skoro s všechno a i o svou svobodu. Nejdříve i děj v ghettu není nijak drsný, ale to se taky brzy změní. Už jen za vyvíjení děje a ze konec doslova v plné parádě bych dal čtyři hvězdičky, ale k tomu musím ještě připočítat dobré herecké obsazení a hudbu. Atmosféra filmu je dobrá, ale rozhodně není moc přijemná. Navíc jsem film viděl přímo v Terezíně a to zážitek ještě zvýšilo. ()
Pomerne neštandartný námet z druhej svetovej vojny natočený bohužiaľ príliš štandartným spôsobom. Záverečná 20 minútovka je geniálna, ukazuje, čo robí umelca umelcom aj v ťažkých dobách. Lenže to pred tým je chvíľami nudné, pozeráme sa na sto krát videné v iných filmoch. Je fajn, že sa nemusíme pozerať na citové vydieranie spôsobené páchaným násilím, hrôzy sú síce ďaleko, ale predsa tak blízko. Škoda, že podobne silných momentov ako divadlo a záverečné predstavenie vo vlaku nie je vo filme aspoň o jeden viac, priklonil by som sa k vyššiemu hodnoteniu. Každopádne film by nemal zmeškať žiaden náročnejší fanúšik nášho filmu, takže program v tv by som preventívne sledoval. 70%. ()
Galerie (12)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (4)
- Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)
- Filmováno v Paříži. (M.B)
Reklama