Pozor, vizita!

Když se spojí režisérská genialita Karla Kachyni s geniálním herectvím Rudolfa Hrušínského, okoření se to mj. ženským faktorem v podání Veroniky Jeníkové a dalších, vznikne geniální a nezapomenutelné dílo, kde realita, absurdita, tragično i komično se mění tak často a přitom zcela přirozeně, že jen sedíte a ani nedutáte, aby vám ani špetka tohoto "koncertu" neutekla. Výborně se hodící Fišerova hudba a pestrá přehlídka životních mouder, hlášek i sarkasmů v podání nezapomenutelného pana Prepsla, ale i dost nadčasové a realistické znázornění života a společnosti.. "Někdo roznáší mikroby, jiní zase blbosti. Těch druhejch bohužel přibývá" ... (22.11.2018)

Filmařina určitě dobrá, o tom není pochyb... Výkon R. Hrušínského špičkový... A přece nejsem nadšená, proč? Snad proto, že takových primitivních individualistů se svérázným pojetím svobody, kteří ctí a uznávají jen a jen sebe, vidím v poslední době kolem sebe až příliš mnoho! Hlavní hrdina je politováníhodný i se svou tolik proklamovanou svobodou! Když se ohlédne za svým životem, nemá za sebou nic, vůbec nic! Rodinu, děti, trvalé vztahy, výsledky své práce - prostě zhola nic! A pak ještě další drobné vady na kráse: Např. ta striptýzová scéna tehdy teprve sedmnáctileté Veroniky Jeníkové (sic!) mne vůbec neuvádí v nadšení, spíš naopak! (18.04.2020)

Jak řekl sám primář: "Nejhorší je, že ten dědek si v životě strašně vytrpěl. A teď, na starý kolena, když se těšil, že bude mít klid, že si zajde na pivo a tak, tak ho tady držíme zavřenýho..." Příběh muže, který se snaží vzepřít přísným pravidlům infekčního oddělení nemocnice, odkud stejně ani nemá kam jít. S osudem se ale vyrovnává s humorem, přátelským postojem ke všem v okolí i snahou pomoci svému 'spolubydlícímu'. (04.08.2010)

Kruté až do samého konce... Celkovou dramatickou stavbou příběhu dosti nevybíravý film. Onu „lidskost“ (nedefinovatelné, ale často mě při sledování napadlo) naplňuje vcelku jedině úžasný Rudolf Hrušinský. Kachyňa jakoby celý čas metal blesky a hledal nejzbědovanější rohy nehostinné nemocnice, přičemž mu Hrušinský odpovídá aktivitou a touhou nepodřídit se osudu. Naturalismus prostředí funguje, jak bývá zvykem u podobně orientovaných námětů, od jemu podobných je pro mě přidanou hodnotou právě titulní kreace. Ostatní v Hrušinského stínu dělají, co musí, zatímco velký živel se pokouší o marný „přelet“. Jsou daleko povzbudivější filmy, přesto bych se nebál tomu věnovat ještě jeden „šedý večer“... (18.02.2006)

Hořkosladký snímek ze života, který hodně sází na výborné herecké mistrovské umění Rudolfa Hrušínského st. s jeho hodně zajímavou postavou bacilonosiče, který neustále utíká ven mezi lidi, má vybroušené dialogy, ve kterých sype moudra a své pohledy na věc. Některé scénáristické kousky se dají nazvat zajímavými, jiné mi přijdou jako taková maketa. Silné a kvalitní 3 hvězdy, 65% (25.10.2009)