Práče

Je úplně jedno, zda se jedná o film ze západní nebo východní fronty. Pro mne je důležitý příběh, který z filmu vyplývá, který popisuje lidskost, která z filmu vyznívá. Žádná válka není dobrá, protože ničí rodiny, dělá z lidí ještě větší zvěř, než sami jsou. Z války nemůže vzniknout nic dobrého, ať si to zdůvodňuje kdo chce, jak chce. V tomto filmu jsem viděl drobná hrdinství lidí, kteří byli hrdinové, i když nebyli v první linii. (30.09.2009)

Pan Kachyňa tady atmosféru války zvládl naprosto perfektně. Co už bylo horší, tak ti děti, co ve filmu měli hlavní roli. Malej František rozčiloval nejen mě, ale i vojáky. Ti se ale všechno snažili uzpůsobit jemu, i přesto, že přišel z lágru. Každopádně jak se na Frantu zvykne, už to docela jde. Jenže pak dorazí malá holka z Porubky s Kravkou a máme tu druhé kolo miloučkých tvářiček a nervů vojáků, co kují za každým koutem té východní fronty nějakého Němce. (08.05.2014)

Předloha tohoto filmu mi kdysi pomohla přežít jednu z nejtěžších nocí mýho života. Skočil jsem tehdy omylem do rozžhavenýho popela a spálil si nohu až po kotník do černé pečínky. Bolelo to, smrdělo to, nechtělo se to hojit. První noc jsem měl nohu zapatlanou pantenolem a ponořenou ve studené vodě v kyblíku proti bolesti (neměli jsme tam tehdy žádný léky). Protože jsem nemohl spát (k bolesti se přidala i horečka), četl jsem si a protože to bylo na chatě, neměl jsem moc věcí k výběru. Práče se tedy stalo jasnou volbou a díky němu jsem celou noc přežil ve zdraví, neusnul jsem a noha se mi nakonec uzdravila. Film je trochu jiný, z knížky mě nikdy nenapadlo, jakej je Frantík holomek. V knížce mi přišel jen jako trochu větší kvítko. Změnil se, některé části jeho příběhu zmizely, některé přibyly nebo se změnily. Michal Koblic byl podobně intuitivní herec, jako Tomáš Holý a celý tenhle film drží jeho výkon pohromadě. Příběh, no, kdyby hráli jiní herci, jak už jsem řekl - nedopadlo by to tak dobře. I takhle to je k nerozeznání podobný většině ostatních dětských komunistických dramat, ale nad průměr to vytahuje Michal Koblic, Gustáv Valach a samozřehně Menšík, jehož je to v tehdejší době vlastně jen jedna z klonových rolí ( viz třeba Hledá se táta) pábitele a baviče. Tenhle film je civilně natočený, s nijak přehnanými hereckými výkony a bez zvláštních okras, akčních scén, bez kterých se dnešní filmy neobejdou (filtry, střih atp). Domácký, skutečně rodinný. Příběh Frantíka Bureše si vás získá, pokud ještě pořád máte v srdci trošku toho dětství, té radosti z jednoduchosti bez přetvářky, toho dobrodružného naivismu a optimismu a důvěry. Já ještě pořád mám, naštěstí. (03.08.2007)

Práče jsem viděl znovu po bezmála třech dekádách a sám jsem byl zvědavý, jak na mě bude ten snímek působit. Kachyňa patřil k absolutní režisérské špičce a je to znát i z jeho neambiciózního snímku určeného pro rodinné publikum a především dětského diváka. Pochopitelně nejde o nějaké mistrovské dílo, ale o běžné spotřební zboží, které je ale natočené s vkusem, se schopností vést dětské herce a s poetizující kamerou (pírko vznášející se ve vzduchu po přestřelce). Kachyňa si v tomto případě s režimem nezadal, resp. naplnil pochopitelně potřebu zdůraznění vlastenectví, ale dalo se mnohem víc naplnit potřebu angažovanosti a bratrské lásky k Sovětskému svazu. Kachyňa tady citlivě našel míru, takže v tomhle ohledu je Práče plně akceptovatelné i dnes. Přece jen už ale nepatřím k cílovému publiku a kinematografie se taky posunula o kousek dál, takže je to jen na průměrné 3*. Celkový dojem: 55 %. (11.05.2014)

Mam rad praci Karla Kachyni a jeho vykresleni pribehu. Pokud budeme Prace vnimat jako rodinny/detsky film, pak je vse v poradku a myslim, ze i po letech se snimek, zvlast chlapcum bude libit. Jinak bych ale film vubec nezaradil jako valecny ci drama, to by bylo hodne spatne. Parta hodnych strycku co na fronte perou docista do cista, myslim, ze se film mohl dotknout vojaku, bojujicich na vychodni fronte. Ne vsechny herecke vykony byly dobre, vynikajici byla Maruska Magdolenova. Priznam se, ze jsem mel problem s postavou Frantiska, ktery nenesl ani minimalni znamku pobytu v koncentraku ( s vyjimkou cisla a pohmozdenin na zadech ) a choval se jako rozmazleny spratek, kradl naboje, zbrane, hazel po holce jablkem, delil se tak, ze si vetsi kus nechal... Zaver byl ale, az pohadkovy a Kachynsky, vice jak tri hvezdicky ze sebe ale nevymacknu. (24.03.2009)