Sestřičky

Jestli jako já pozorujete úpadek západní civilizace, chcete pochopit jeho příčiny a usilovně se při tom snažíte se nestat misogyny, tak se snad raději vyhněte tomuhle filmu, protože to je úplný female dumpster fire a možná poslední kapka. Začíná tím, že dívčí kolektiv šikanuje protagonistku za to, že je ještě panna, načež protagonistka otevírá klín každému, kdo ji věnuje trochu pozornosti. Hlavní herečka se na tuhle roli asi náramně hodila, protože začala spát s režisérem filmu = s člověkem, co mohl být její děda. Hlavní postava se taky překotně hledá v životě, navazuje vztah se starší mentorkou a ke konci se i pokouší zaujmout autoritativnější roli, čemuž se ale nedá moc věřit, protože se jinak chová pořád stejně blbě. V kontextu kultury, která tvrdí, že ženy jsou rovny mužům, se cítím ohrožen a uražen. Snad to není skutečná sonda do ženské duše, nýbrž jen fikce z per mužských autorů předlohy a scénáře. (14.03.2024)

Mihulová měla očividně docela talent. První film a hned taková role a ona to zahrála velice slušně. Kromě toho měla v sobě nějaký kouzlo nevinnosti, že se člověk ani tomu Kachyňovi nemůže divit, že po natáčení si ji vzal k sobě domu. Otázka teda je, co na něm viděla ona, když by moh bejt její pradědeček, ale to by bylo na jinou debatu... Jirásková hrála tyhle moudrý ženy otřískaný životem snad v každym druhym filmu, takže to je taková jistota. Ale jinak je to dokola takový plácání v bahně, ve sněhu a v nejrůznějších ošuntělejch a špinavejch lokalitách a nakonec se to doplácá až k nic neřešícímu konci. A problémy mladý zdravotní sestřičky, která pozná nějakou první lásku a následně defloraci, nepovažuju zase za nic tak zajímavýho, aby to vystačilo na 1,5-hodinovej film. Proto (nebo spíš přesto) dávám 3 hvězdy. (05.06.2012)

Sestřičky v Kachyňově tvorbě nijak zvlášť nevyčnívají, ale také zdaleka nepatří k jejímu průměru, ale spíš k tomu lepšímu. Proto mi dost mrzí poměrně nízké hodnocení. Film stojí na stabilním scénáři a neutěšené atmosféře tehdejší kolektivizační doby, kterou ještě umocňuje nevlídné počasí. Ale to jsou bezpochyby klady a nikoliv zápory. K tomu jako kontrast běží obyčejný, ale hezký příběh mladé dívky, která prožívá první kroky do života se všemi starostmi a láskami které život přináší i v lepších a horších časech než byly tehdy. Jiřina Jirásková jako by hrála sama sebe a svojí hereckou i lidskou moudrostí je oporou jak začínající mladé sestřičce, tak i začínající mladičké Aleně Mihulové. Něco končí a něco začíná…v tom je hlavní síla filmu! (12.05.2008)

S odstupem času od tohoto věku mi přijde velice úsměvné, jak se snaží ten mladý podkoní přesvědčit Marušku vyznáním lásky k pohlavnímu styku slovy: "šíleně tě miluju", ato již po pár dnech setkání + tak 5 větách rozhovoru. Ale ani jednomu to nepřijde divné. Náboj, který získávám vždy na konci filmu a díky němuž se vždy znovu ráda na Sestřičky podívám, je Maruščino sebepřijetí, osamostatnění a vybojování si svého místečka ve světě i práci. (12.01.2013)

Takže takto nejako to bolo... Príjemná horká komédia, kde som si uvedomil jej nadčasovosť a pár životných právd. Pri geniálnej scéne, kde Alena Mihulová "utekala" pred Jiřím Ružičkom som sa smial ako už dlho nie. A Jiřina Jirásková bola úžasná - jeden z jej hereckých koncertov. Len škoda tej prílišnej erotiky na môj vkus. Hoci bola jemná, ale bolo jej tam dosť (teraz nemám na mysli bombarďáky a podprsenky z 50. rokov :)) (24.07.2010)