Sestřičky

Asi na mě taky leze ten neomarxismus, ale film se mi vyloženě zhnusil scénou jak tlusťoch nahání po baráku (a po dvoře)  sestřičku a “ne” nebere jako odpověď. Fakt nevím co u téhle scény režisér hulil, když chvilku vypadá sestřička vyděšeně, pak tančí okolo stolu pobaveně jak jí nemůže tlusťoch chytit. Pak panický útěk. Pak se zase směje, najednou blik a bere na něj zase vyděšená sekeru. A do toho taková rozšafná veselá hudba (protože znásilnění, když se o něj pokouší tlusťoch je děsná prdel). Jako sorry, ale nechutněji ta scéna natočit nešla. A film jako takový? Nadržená 18ka trpí celý film, že je panna a - bacha spoiler - nakonec ji někdo přefikne. A tohle má 70%. (10.03.2024)

Celý film se točí o tý voňavý frndě, jakožto se kolem ní točí i celý život. Jenže v tomto hořskosladkém filmu (jak je u Kachyni zvykem) podobné problémy prožívá překvapivě žena. Po celou dobu svádí souboj s časem, aby už nebyla pannou a ne a ne se tohoto prokletí zbavit. Tedy až do doby, dokud se neobjeví bachratej Růžička a nebude ji chtít znásilnit. Kromě takových vzrůš se ve filmu objeví i porod v sanitce, který mne velice zaujal. [4261. hodnocení, 78. komentář, 69%] (18.05.2019)

Zablácené prostředí pohraničního zapadákova padesátých let je kulisou černé komedie o dvou zdravotních sestřičkách, nenaplněných láskách a zcela všedních věcích všedního života. Karel Kachyňa po filmu "Pozor, vizita!" opět sáhl do bibliografie Adolfa Branalda a natočil film v podobném stylu. Když se spojí režisérský um Karla Kachyni a herecký um Jiřiny JiIráskové a Aleny Mihulové nic jiného než kvalitní film vzniknout nemůže. (26.04.2006)

Sestřičky v Kachyňově tvorbě nijak zvlášť nevyčnívají, ale také zdaleka nepatří k jejímu průměru, ale spíš k tomu lepšímu. Proto mi dost mrzí poměrně nízké hodnocení. Film stojí na stabilním scénáři a neutěšené atmosféře tehdejší kolektivizační doby, kterou ještě umocňuje nevlídné počasí. Ale to jsou bezpochyby klady a nikoliv zápory. K tomu jako kontrast běží obyčejný, ale hezký příběh mladé dívky, která prožívá první kroky do života se všemi starostmi a láskami které život přináší i v lepších a horších časech než byly tehdy. Jiřina Jirásková jako by hrála sama sebe a svojí hereckou i lidskou moudrostí je oporou jak začínající mladé sestřičce, tak i začínající mladičké Aleně Mihulové. Něco končí a něco začíná…v tom je hlavní síla filmu! (12.05.2008)

Jako malý parchant jsem Sestřičky snad nikdy ani neviděl celé a tak jsem z nich získal pocit, že je to špinavý, depresivní, chlupatý film, ke kterému se nemá smysl vracet... No, tak jsem se zas splet! :-P Jo, špinavý to je, ale jinak je to Kachyňa přesně, jako ho máme rádi - poetický a dojemný... Pro mě to bylo opravdu obrovské překvapení, tím spíš, že jsem byl zdejším "modrým hodnocením" ukolébán, že mé dětské dojmy nebyly mimo.. ale byly! ..... Nejsou nakonec ty 4 hvězdy taky málo..? (12.12.2009)