Smrt krásných srnců

Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (12.05.2007)

O řece Berounce mohu zcela sobecky prohlásit, že je „moje“ a zcela neskromně, že jsem její znalec, protože jsem na ní strávil nejhezčí chvíle svého života. Všechny volné chvíle… To platí i Otovi Pavlovi, který téměř básnickou řečí dokáže rozesmát i rozplakat. Jan Werich o něm kdysi řekl: „Kdyby to byl anglicky píšící autor, ležel by mu svět u nohou.“ Který sebevrah se může pokusit převést tu jedinečnou poetiku na filmové plátno? Karel Kachyňa! A povedlo se mu to na 300%! Pochopil nejen Otu Pavla, ale i kouzlo nejhezčí řeky na světě. Tak jako Jiří Menzel pochopil Bohumila Hrabala! Díky Pane režisére za jeden z nejlepších českých filmů (03.05.2008)

Tento vysoko hodnotený český film je akoby "dva v jednom". Prvá polovica filmu je výrazne humorne ladená a v mnohom mi dokonca pripomenul film Vrchní prchní. Čakal som drámu z obdobia protektorátu Čechy a Morava a nejako som sa nestačil čudovať, čo tam robil ten polhodinový úsek filmu s vysávačom Electrolux, naháňačkou o to, kto predá najviac chladničiek a kto dostane trápnu pusu od bohatej paničky. Dalo sa to pozerať, ale takýchto jemných komédií natočili Česi aj stovky a pripadalo mi to dosť naťahované. Druhá polovica filmu i všetky scény okolo rybárčenia celkový dojem podstatne vylepšili, ale ja som od toho čakal úplne iný film- hlavne omnoho vážnejší. Smrt krásnych srncú je dobrý film, ale vzhľadom na vysoké postavenie v rebríčku CSFD ma jemne sklamal. Vedel by som z fleku vymenovať minimálne desať iných československých filmov, ktoré sú v mojich očiach podstatne lepšie, ale v top rebríčku oveľa nižšie, ak vôbec. 70%. (25.03.2012)

Tragikomické osudy jedné židovské rodiny během 30. a 40. let výtečně vystihl Karel Kachyňa i díky přesným hercům – Heřmánkovi, Hrušínskému nebo Vančurové. Postava obchodního zástupce společnosti Electrolux je vším možným – milovník úspěchu, krásných žen a rybaření, hlavně ale milující otec, který se o své tři syny určitě postará. Prostředí rybolovné Berounky a jejího okolí se dokonale hodí do křehké melancholické prózy novináře a spisovatele Oty Pavla, které Kachyňa velmi dobře porozuměl. (28.05.2013)

Dost smutný film. Ale tak už to u válečných filmů bývá. Heřmánek tu hraje prodavače vysavačů. A celkem mu to i vynáší. Než přijdou Němci a zabaví mu rybník. Ale mu to nevadí, protože si všechny kapry vyloví. Pak je rozdá po vesnici. A protože je žid, tak to nemá jednoduché. Jeho synové mají nastoupit do koncentračního tábora. Tak jim aspoň uloví srnce, ať mají maso a nějak to tam přežijí. "Elektro. elektro, elektro, elektrolux." (31.01.2013)