Smrt krásných srnců

Mohlo snad spojení Karla Kachyni s předlohou od Oty Pavla dopadnout jinak? Nemluvě o vynikajících hereckých výkonech Karla Heřmánka a Rudolfa Hrušínského. Scéna s představováním vysavače či celá situace kolem rybníka je už asi natolik legendární, že není třeba je více rozmazávat. A pointa se smrtí krásných srnců je neskutečně silná. (25.05.2017)

Geniální převedení knižní předlohy Oty Pavla na filmová plátna. První polovina se nese spíše v komediálním duchu, kdežto druhá je hodně silné drama. Atmosféra, která se nese celým snímkem je neuvěřitelně kouzelná a milá, ale i drsná a smutná. Výkon Karla Heřmánka je ohromující, až do teď jsem považoval fešáka Huberta za jeho životní roli, ale po dnešku vím, že je to role Lea Poppera. I ostatní herci zahráli na výbornou, hlavně R. Hrušínský. Určitě jeden z nejlepších filmů Karla Kachyni, kterému nezbývá než poděkovat, že zfilmoval tyhle povídky...... (11.05.2008)

Můj ne moc oblíbený herec Karel Heřmánek zde podává životní roli. A trochu jsem si ho i díky tomuto filmu oblíbil. I když byl film už nespočekrát reprízován, tak jsem ho viděl poprvé až dnes 15. 7. 08! ve svých 23 letech!!! A musím litovat, že jsem ho neviděl už dřív, protože jsem si nechal uniknout vynikající dílo od Karla Kachyni. Herecké výkony jsou výborné. Hlavně Ruda Hrušínský a samozřejmě Karel Heřmánek, v roli prodavače vysavačů Elektrolux. Film se mi líbil i díky tomu, že jsem, dnes už bývalý rybář a je zde hodně scének s rybami a se srnkami, škoda, že jsou tak plaché. Patří mezi mnou oblíbená zvířata. (15.07.2008)

Výborný snímek dle předlohy Oty Pavla. Doba války a přítěže židů to přece jen není lehký život. Ztvárnění a celý příběh je skvělý a zajímavý a pořád se něco děje, takže se divák rozhodně nenudí. Srnci, ryby, ženy, Elektrolux a rodina, to jsou hlavní témata tohoto filmu. Karel Heřmánek zde předvedl opravdu skvělý výkon. (28.04.2012)

S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií. (11.03.2013)