Smrt krásných srnců

Nesedí mně příliš literární díla Oty Pavla. Jdou zcela mimo mě. Akorát pokud se je rozhodli tvůrci zfilmovat, jsem schopný udělat výjimku a zhodnotit výsledek. Předně není nemožné si nepovšimnout, jak film, přes svoji relativně standardní stopáž, nudí. Ano, jde o hluboce lidský snímek, ale de facto se jsem se takového pojetí dočkal až ve druhé polovině, kdy přišlo na řadu období okupace a s ní spojený odsun židovské rodiny. Do té doby film nudil. Prodávání vysavačů nepovažuji za nějakou mimořádně masivní myšlenku. Heřmánek byl ve své roli velmi dobrý a Hrušínský si na malém prostoru poradil mistrně se svým upřímným "dědkovstvím". Jenže, když se film rozpadá na dvě části, na nudnou a působivou, ani moje hodnocení nebude závratné. Přesto je to film, který za vidění stojí, ale nějak moc se reprízuje, což mu vlastně také moc neprospívá. Mé hodnocení: 60% (10.03.2013)

Původní Pavlovy povídky jsem nečetla, ale nejen z hodin českého jazyka na gymnáziu si na ně samozřejmě pamatuji. U Kachyňovy adaptace oceňuji především to, že dokázal povídky přetavit v jeden celek, který má hlavu a patu a postupně gradující příběh. Líbil se mi kontrast mezi první, idyličtější polovinou a tou druhou, v níž všechno potemnělo a mířilo k nenávratnu. Celý snímek má kouzelnou atmosféru dávných časů, délka je tak akorát, přesto musím přiznat, že ne vždy mě bavil. (02.07.2013)

Ota Pavel byl skutečně skvělým spisovatelem a vypravěčem a jeho kniha se čte vlastně sama, ovšem filmové zpracování Karla Kachyni je tak geniální, že knižní kvalita pro mě není úplně stoprocentním šampionem. Humorná stránka je výborně skloubená s tou tragickou, příběh mě chytil za pačesy a už mě nepustil a Karlu Heřmánkovi bych dal za jeho výkon letenku do Hollywoodu a adresu na Stevena Spielberga. Takového Oscara Schindlera by vyšvihl naprosto suverénně. Nevím, co bych měl říci. Zasmál jsem se, soucítil jsem, zamrazilo mě, ale hlavně jsem cítil obdiv, obdiv ke všem, kdo se na tomto filmu podíleli, obdiv k české tvorbě. (02.12.2011)

Vážně úchvatný snímek. Akorát se divím, jaké mám nejspíše stále mezery v české filmografii, jelikož Heřmánka si zatím mohu spojit pouze právě s tímto filmem, a dále již jenom s jeho nezapomenutelným dabingem Rampy McKváka z Kačeřích příběhů... Nicméně toto občas úsměvné, občas smrtelně vážné drama má do animovaných skopičin hodně daleko. Samotného mne velmi překvapilo, jak si s mými náladami během devadesátiminutové stopáže režisér pohrává. Začátek připomíná spíše takové Kurvahošigutntag, jen aby se postupně rozpoutalo pravé peklo, jehož je Druhá Světová válka ostatně synonymem... Při tolika scénách mne neskutečně mrazilo! Občas jsem byl jako opařený při očekávání, kdy se do mírumilovné rodiny přikrade první tragédie; kdy se do poklidné atmosféry s charismatickými charaktery přikrade nějaká katastrofa. Kamera pak tento pocit jen doplňuje, protože - upřímně - občas jsem měl pocit, že sleduji spíše další digitálně-třepotavý kousek Michaela Manna. Takže jak to shrnout: Smrt krásných srnců je pěkný romantický film, roztomilá komedie, psychologická sonda i napínavé drama. Nezbývá než udělit maximální hodnocení. (16.08.2009)

Knihy Otu Pavla mám rád a s filmovými prepismi jeho poviedok mám menší problém. Na rozdiel od väčšiny užívateľov sa mi viac páčili dejovo kompaktní Zlatí úhoři, než dnes opakovane zhliadnutá Smrt krásných srnců. Prekážalo mi, že prvorepubliková atmosféra nebola vykreslená Kachyňovým, ale skôr Menzlovým pohľadom, a to skôr z jeho slabých filmov (Obsluhoval jsem anglického krále). Film sa rozpadal na dve nerovnaké časti, pričom prvá bola zbytočne natiahnutá a silene kontrastná k druhej. Aj s oceňovaním výkonu Karla Heřmánka sa môžem stotožniť až v druhej časti, keď už "ide do tuhého" a Brazília je ešte ďalej. Určite ide o nadpriemerný film, veď Kachyňa podľa Pavla a s takými hercami by ani podpriemerný film nakrútiť nedokázal. Ale aj tak mám radšej Zlatých úhorov, i keď som v živote nebol na rybách. (22.02.2011)