Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Luboš FišerHrají:
Karel Heřmánek, Rudolf Hrušínský, Jiří Krampol, Lubor Tokoš, Marta Vančurová, Dana Vlková, Marek Valter, Ladislav Potměšil, Oldřich Vlach, Milan Riehs (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Leo Popper tráví s rodinou chvíle pohody v chalupě převozníka Proška na břehu Berounky. Učí se rybařit, pozorují stádo srn a občas se dozvědí leccos důležitého o životě. Po krušných začátcích se Leo stane úspěšným prodejcem vysavačů Elektrolux a může si splnit dávný sen, koupit si rybník plný kaprů. Přestože slavnostní výlov skončí trapasem, protože rybník je prázdný, Leo se nevzdá a zahájí chov vlastních kaprů. Chvíle úspěchů a štěstí však nečekaně přerve příchod nacistů. Když přijde oznámení, že Hugo a Jirka mají jít do transportu, rozhodne se je Leo pořádně vykrmit, aby útrapy přežili. Nejprve se pokusí nachytat ryby, ale když neuspěje, přemluví v zoufalství Proška, aby mu půjčil psa a on mohl ulovit srnce. Za pytláctví je sice trest smrti, ale Leo je odhodlán udělat pro syny, co jen bude možné. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (436)
Karel Kachyňa zkrátka uměl. A Ota Pavel taky. Rybářské prostředí mě nikterak nevzrušuje, a přesto v jeho povídkách a románech je tolik nadšení, že to zapůsobí snad na každého. A když to ještě zfilmuje režisér Ucha a obsadí hereckým výkvětem osmdesátých let, musí to dopadnout dobře. Ale že až takhle dobře, to je pro mě překvapení. Totiž, jak už tu bylo mnohokrát napsáno, natočit film podle knížky Oty Pavla, to je kolikrát těžší než zastřelit srnce s upřímnýma, téměř lidskýma očima... ()
Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. ()
Ne nadarmo se název tohoto filmu překládá do angličtiny jako Forbidden Dreams. Je to jeden z mnoha případů, kdy bylo člověku zakázáno splnit si své sny. Kachyňa stoupá každým dalším filmem v mém žebříčku popularity výš a výš. Nutno vyzdvihnout skvělý výkon stoicky klidného R. Hrušinského. Nikdo jiný by jeho roli nezahrál lépe. ()
S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií. ()
Výborný snímek dle předlohy Oty Pavla. Doba války a přítěže židů to přece jen není lehký život. Ztvárnění a celý příběh je skvělý a zajímavý a pořád se něco děje, takže se divák rozhodně nenudí. Srnci, ryby, ženy, Elektrolux a rodina, to jsou hlavní témata tohoto filmu. Karel Heřmánek zde předvedl opravdu skvělý výkon. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (22)
- Akademického malíře Nejezchleba (Lubor Tokoš) měl původně hrát Josef Kemr. Při pohřbu Jaroslava Seiferta v roce 1986 však veřejně vyřkl větu: „Je-li s námi Bůh, kdo proti nám?" Poté byla po nařízení "shora" role přeobsazena. (ondradvori)
- Roman Skamene ztvárnil na samém konci snímku menší roli pohřebáka; v rakvi přiváží Lea Poppera (Karel Heřmánek). Stejnou úlohu si zahrál i ve snímku Sestřičky (1983), opět režírovaném Karlem Kachyňou. (majky19)
- Dana Vlková (Irma Korálková) spomína na natáčanie milostnej scénky v maringotke: "Scéna v maringotke mi bola dlho utajovaná. Pán režisér Kachyňa, pri prechádzaní scenára, vždy len tak niečo nejasného prehodil a prešiel ďalej, že vraj si to povieme, až príde čas. Filmové scény sa točí na preskáčku a nie chronologicky. A tak scéna v maringotke prišla na poradí až ako posledná. Možno preto, aby som už nemohla cúvnuť. Karel Kachyňa rolu pani Irmy Korálkové, oproti knižnej predlohe Otu Pavla, trochu rozšíril a obohatil. Scéna sa natáčala jedno popoludnie a hneď naostro! Režisér túto scénu nebral na ľahkú váhu. Hovoril, že celú noc premýšľal, ako ju natočiť. Chcel, aby bola síce smiešna, ale rozhodne nie nevkusná." (Raccoon.city)
Reklama