Smrt krásných srnců

Autobiografické povídky Oty Pavla krásně a souvisle pospojovány v jedno souvislé dějové pásmo, které vrcholí tragickým osudem jedné česko-židovské rodiny za okupace. Bezprecedentní vyjádření radosti, štěstí a úsměvů, ale i strachu a nervozity, velmi vážné životní osudy-události, prolínající se nenapodobitelně osobitým způsobem, a to právě ve formě zpracování. Které bylo asi i nejsilnější složkou celého tohoto filmu, i když samozřejmě zde bych po této stránce, velmi nerad odsuzoval film i jako vynikající příběh. Žili v Čechach, byli stejní jako my, ale po příchodu Němců se něco změnilo-těžká loučení, změny profesí, profesní růst-hodně peněz vs. chudoba, dobré jídlo vs. nic, veselí vs. žal. V tomto filmu můžete najít opravdu mnoho protikladu. Ale také se můžete jen zamyslet nad tím čeho všeho jsou, nebo byli lidé schopni... Film který i přes časné reprísování nikdy nezklame, brilantní příběh se zajímavými postavami a hereckými výkony dokáže zaujmout od začátku až do samého konce, ať už díky opravdu životní roli Karla Heřmánka a nebo jen nezapomenutelnou v podání starého rybáře Proška (Rudolf Hrušinský)-jediného kamaráda Poppera. (12.05.2007)

nieze by som sa nebavil prave naopak, cesta vlakom mi aj vdaka kvalitam tohto filmu usla rychlejsie. ono tema vojny a zakulisie prezivania v casoch vojny tu uz bolo mockrat a mne sa zda, ze pri inych filmoch som sa bavil viac ako pri tomto kachynovom... asi som este moc mlady na dostatocne uznanie kvalit tohto pocinu :). (29.11.2007)

O tom, jakým způsobem spisovatel Ota ( Popper ) Pavel na mě svým nesmírně „ obyčejným lidským ( autobiografickým ) „ vyprávěním zapůsobil svědčí fakt, že jsem si ho před 13 lety ( je to vůbec možné, jak ten čas letí. Nicméně jsem stále ve formě – to pouze pro pořádek:o) ) vybral při své slohové maturitní práci z českého jazyka. Na první pohled jednoduché vyprávění může svádět k dojmu, jak lehké je jeho povídky zfilmovat, nicméně opak je pravdou. Zachytit to čisté ryzí vyprávění, ten kontrast mezi dětským bezstarostným pohledem očima malého Oty Pavla, kdy trávil spoustu chvil se svým tatínkem, maminkou a bratry u „ strejdy“ Proška na Berounce a následně krutou realitu nástupu fašismu k moci, to je přetěžký úkol. A ikdyž musím jednoznačně konstatovat, že povídky jsou filmu lepší, jedním dechem dodávám, že s výslednou podobou režiséra Karla Kachyni ( troufám si tvrdit ) by byl spokojený i samotný Ota Pavel. Ta samotná atmosféra se podařila převést na filmové plátno vskutku věrohodně a i s pomocí citlivých hereckých výkonů Karla Heřmánka, Rudolfa Hrušínského či Marty Vančurové se jedná o nezapomenutelný zážitek a jeden z NEJ...lepších československých snímků vůbec. Tenhle snímek to je LIDSKOST sama. Vždy se k němu jednou za čas vrátím a ještě nikdy mě doposud nezklamal. p.s. zmínil jsem, více než dobře odvedenou práci kameramana? Že ne, tak to právě napravuji! p.p.s. takovéto snímky se ( bohužel ) již nikdy točit nebudou. Další Kachyňové a Menzelové jednoduše nejsou a hlavně...doba je jiná. (23.12.2010)

Tento vysoko hodnotený český film je akoby "dva v jednom". Prvá polovica filmu je výrazne humorne ladená a v mnohom mi dokonca pripomenul film Vrchní prchní. Čakal som drámu z obdobia protektorátu Čechy a Morava a nejako som sa nestačil čudovať, čo tam robil ten polhodinový úsek filmu s vysávačom Electrolux, naháňačkou o to, kto predá najviac chladničiek a kto dostane trápnu pusu od bohatej paničky. Dalo sa to pozerať, ale takýchto jemných komédií natočili Česi aj stovky a pripadalo mi to dosť naťahované. Druhá polovica filmu i všetky scény okolo rybárčenia celkový dojem podstatne vylepšili, ale ja som od toho čakal úplne iný film- hlavne omnoho vážnejší. Smrt krásnych srncú je dobrý film, ale vzhľadom na vysoké postavenie v rebríčku CSFD ma jemne sklamal. Vedel by som z fleku vymenovať minimálne desať iných československých filmov, ktoré sú v mojich očiach podstatne lepšie, ale v top rebríčku oveľa nižšie, ak vôbec. 70%. (25.03.2012)

Lehce komediální film se v polovině naprosto přirozeně překlopí do tragické roviny. Většinou takovéhle veletoče rozhodí mé divácké vnímání, ale tady to nejenže nevadí, dokonce to dělá film lepším. Přiznávám, že nejsem žádným fanouškem knih Oty Pavla, ani tenhle Kachyňův film nepovažuji za dokonalý skvost či vrchol jeho tvorby. Ale své kouzlo a atmosféru si uchovává dodnes a nejspíš mu to ještě nějaký ten rok vydrží. (23.07.2011)