Epizoda 3 (E03)

Vida ji, zdravotní sestru... Pro zdravotnictví jí byla škoda, schopnosti měla jak Fantomas. V chorvatském cestovním ruchu byla okamžitě jak ryba ve vodě. Zato z rafinovaného ostrostřelce byl najednou chlápek, kterej strčí hlavu na špalek a netrefil by se na vzdálenost pár metrů. Nějak se to všechno pokazilo. S ohledem na kvalitu prvních dvou dílů je to celkem škoda. (12.05.2019)

Nepřipojím se k všeobecné skepsi, mě se živé terče líbily. Nejde u mě o bezvýhradné nadšení, to ne, ale zase mi to nepřipadá jako taková katastofa, ale slyším a čtu kolem sebe. Nevadil mi ani nabouraný scénář podle kterého se musí vrah odhalit v posledních minutách filmu. Viktor Preiss je ve výborné kondici, 72 let bych mu rozhodně nehádala. (16.05.2019)

Tak tohle byl nářez. Ukázala se pravda, že policie je banda debilu, kterým pod ochranou lidi buď utíkají nebo jim je zabíjejí. Ale.stejně mě nejvíc pobavila muška policisty v obřadní síni :D to bylo dobré. Ale vážně ten konec a všechna zjištění a jak vyplouvaly na povrch důkazy, to bylo fakt trapný... (12.05.2019)

Chlapík, který trefil pohybujícího se Preisse na vzdálenost půl kilometru, mine z třiceti metrů stojící terč. Labilní sestra vystopuje a ovládne motorový člun (jasný odkaz na Fantomase). Patrně za jízdy, protože jinak by ji doktor musel poznat. Nic netušící policisté z ničeho nic vědí, kdo zabil pohřešovanou a vraha krutě mučí v nemocnici ťukáním do jeho bolavé ruky. Náčelník nikoho nevyhodí, protože má problémy s prostatou. A ještě si třikrát vychutnáme samotnou nehodu (jasný odkaz na Renčovi klipy pro BESIP). Konečně se i odhalí, kdo oplodnil Voříškovou (odkaz na legendární seriál Tisíc a jedna noc). Náhodný Krobot u auta s mrtvolou vadí nakonec nejmíň. Vypadá to, že měl režisér při natáčení posledního dílu průjem, nebo problémy s milenkou... (15.05.2019)

Respekt! Režisér Hřebejk dokázal závěrečným dílem vytvořit z celého cyklu Urobora a vrátil tak "kvalitu" přesně do bodu, ve kterém se začal řešit Případ pro exorcistu. Pitomé dialogy, řešení vyskakující jen tak z temných koutů, návrat ke zjevně přesluhujícím, a tedy zbytečným postavám, no, komu není rady, tomu ucho upadne. Ale alespoň si Jan Hřebejk splnil životní sen, protože si při točení závěrečné chorvatské scény musel připadat jako režisér bondovky, chyběl už jen huňatý bílý kocour. (10.09.2019)