Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Je hrozná škoda, že ne všechno, v čem má prsty Česká televize, se povede. Tím nechci říct, že by Balada o pilotovi byl špatný film. Jen má obrovský problém s tím, že i přes veškeré technické dovednosti, pěknou kameru a hodně zajímavý příběh, mě nedokázal vpravit do příběhu. Prostě mi bylo úplně jedno, co se na scéně děje. Letci mě v tom jejich důstojnickém klubu nijak nepřesvědčovali o tom, že bych je měl mít rád a vlastně tu nebyl nikdo, kdo by se mi postavou alespoň trošku líbil. Uznávám, že jejich příkoří muselo být děsivé, ale Tmavomodrý svět u mě stále zůstane nedotčený originál, kde se nad jednáním komunistů divák nestačí divit. Zde by divák neznalý ani nepoznal, že nějaký komunista je. Je skvělé, že se takové filmy točí a že v nich má právě Česká televize prsty. Bohužel, ne vždy jsou tak jedinečné, že budeme mít důvod nad nimi neustále přemýšlet a v nadcházejících letech o nich mluvit. ()
Začátek vypadal velice slibně. Dobré kostýmně i zpracováním doby. Pak ale chybělo větší napětí a ponurost doby. Jenže to možná bylo tím, že ještě neproběhnul únor 1948. Ovšem ten ruský (pardon – sovětský) parchant stál za to i v době poválečné „svobody“. Hlavně na konci. Ten jeho pohyb rukou byl drsný. ()
Komorní drama s dobovou politikou a vztahovým soubojem. Švehlík je prototypem přitažlivého hrdiny na důležitém místě. Má odcizení s ženou. Uniformy jsou na hercích šik. Film si plyne nenásilnou samozřejmostí počínaje volbou navrátilce mezi sexem a svíčkovou. Je to vlastně taková sled výjevů s úspornou akcí. Slabší jsou šablonovité postavy na straně zla. Finále je účinné. ()
Je to celé maximálně pietně natočené s velice ponurou dobovou atmosférou, která víme kam povede a co většinu letců čeká. Jenže je to celé tak útrpně zdlouhavé, že jsem měl co dělat abych to nepřepnul. Upřímně, nevadí mi filmy s pomalým tempem. Ovšem musí se s tím tempem správně pracovat. Taylor Sheridan to zvládá na výbornou ať točí celovečerák nebo film. Ján Sebechlebský bohužel je někde napůl cesty. Má tu zajímavé postavy, osudy a charaktery, ale práce s nimi vázne. Nebo hůře, ač je podávána velice pozvolně, je o to nezajímavější. A to je právě ten nejdůležitější prvek, který takový pomalý film potřebuje.... režiséra, kterému se to nerozpadne nudou pod rukama, ale udrží diváka v napětí do samotného konce. Tady se musí čekat 80 minut. Skoro hodinu a půl s jen pár záblesky kvalit, které toto mohlo mít. Nevybavím si krom závěru s letem a doku vstupem se Stránským na jediný záběr, který by se mi vryl do paměti a já si řekl.... "páni, tak to se tedy fakt povedlo." Není to úplně špatný film, jen je zdlouhavý a zapomenutelný. 55% ()
Galerie (56)
Zajímavosti (16)
- Scéna, kdy příslušník Veřejné bezpečnosti vede Emila Malíka (David Švehlík) za majorem Bedřichem Reicinem (Jan Hájek) z Hlavní správy obranného zpravodajství, se natáčela v interiéru někdejšího sídla ÚV KSČ (dnešní budovy Ministerstva dopravy). (HonzaBez)
- Když Pavlík (Sebastian Pöthe) o vánocích „přiletí“ s modelem letadla, řekne mu Malík (David Švehlík), že je to bombardér Wellington a že by s ním něco podobného nedokázal. Ve skutečnosti ale jde o zmenšené De Havilland Mosquito. (p3tris)
- Historické letouny ve filmu se natáčeli s věrnou kopií americké Dakoty. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
Keďže komentujem po Ondrovi (Big Bear) je zbytočné sa púšťať do rovnakých tém. Ja by som sa viac venoval nadporučíkovi Karelovi Balíkovi a vôbec všeobecne RAF. V roku 2013 vyšla novela Balada o pilotovi od Jiřího Stránského, ktorá bola priam predurčená k sfilmovaniu. Balada nám opisuje život pilota RAF nadporučíka Karela Balíka, ktorý v auguste 1938 utiekol pre nacistami do Poľska kde sa 4.9.1939 sformovala československá letecká jednotka na letisku Gora Pulawská pri Pulawe. Keď Červená armáda, 17.9.1939 v súlade s paktom Molotov - Ribbentrop, vtrhla do Poľska zajali aj našich letcov. Nasledoval pobyt v zdržiavacom tábore v Orankách odkiaľ boli na zásah plukovníka Piky v júni 1940 prepustení. V novembri 1940 bol prijatý do RAF, ale nebol nasadzovaný do bojových operácii pôsobil, ako šéfpilot transportnej letky. Prepravoval najvýznamnejších politikov (Churchilla, Jana Masaryka, Edvarda Beneša). Po návratu do vlasti sa nechal od 8.1.1946 demobilizovať a nastúpil ako kapitán u Československých aeroloniek, tu si prevzal požičané lietadlo od Air France dňa 12.2.1946 AAC.1 Toucan (francúzska verzia lietadla Ju 52/3) a 4.3.1946 kapitán Balík s nim uskutočnil prvý let na pravidelnej linke Praha - Štrasburg - Paríž. Z Paríža lietadlo odštartovalo 5.3.1946 krátko po obede, po medzipristátí v Štrasburgu pokračovalo do Prahy. V Prahe ale bolo mizerné počasie, základňa oblačnosti bola na 80m a lietadlo začalo pristávať pomocou prístrojov, prvé 3 pokusy Balíka boli neúspešné a pri štvrtom pilot ohlásil "vidím svetla, sadám" a pristávací manéver skončil katastrofou. Lietadlo narazilo do vyvýšenému násypu cesty Praha - Kladno odtrhlo podvozok a dopadlo do prázdnej požiarnej nádrže. Z horiaceho stroja sa zachránil kapitán Balík, 2. pilot Šerhant a 3 cestujúci, ostatní 10 zhoreli v lietadle. Kapitán Balík zomrel ešte v ten deň v nemocnici na následky zranení. Vyšetrovanie ukázalo, že Balík považoval svetla okolo výkopu za svetla pristávacej dráhy. Tak a teraz sa blížime k záveru, prečo tak nízke hodnotenie tohto výborného filmu? Prvá a veľmi zásadná je nasadenie nepremyslenej stratégia scenáristu týkajúcej sa sovietskej NKVD (tá definitívne zanikla v marci 1946), ktorú vo filme predstavuje plukovník Rožejev a jeho priamy zásah na letisku pri pristaní zasahuje až do absurdity. Chápem, že Československo sa oslobodením dostalo pod vlnu vplyvu Sovietskeho zväzu, ale nejaké čistky zo strany komunistov v období rokov 1945 až 1946 je holý nezmysel. Situácia sa začala meniť až po voľbách v roku 1946. V RAF v dobe 2. svetovej vojny slúžilo 2,5 tisíc Československých vojakov, 530 ich zahynulo, 50 padlo do zajatia. Domov v auguste sa vrátilo 1359 letcov RAF, 250 sa ihneď rozhodlo pre život v zahraničí (Veľká Británia, Francúzsko, Kanada, USA, Argentína aj v Alžírsku). V prvých dvoch rokoch (1945 až 1947) obsadili piloti RAF všetky veliteľské funkcie a stali sa chrbticou československého letectva. Prečo prišli domov neskôr , až 3 mesiace po podpísaní kapitulácie Nemecka? Hlavný dôvod bol v kapacitách britského Transport Command, ktoré bolo v tom období plne vyťažené (to som komentoval aj u 303. poľskej stíhacej peruti), vina bola aj v novej vláde konkrétne u Fierlingera (predseda novej pražskej vlády, to nebol komunista). A ako to býva u mňa zvykom na záver jednu perličku. Nedá mi, aby som tu trocha nepriblížil postoj Británie k našim vojakom . Ide o najsmutnejšiu kapitolu západného frontu. Veľká Británia účtovala vláde Československa každú pušku, každú uniformu, každé ponožky, batoh, skrátka museli sme zaplatiť Anglicku zlatom všetku výzbroj i výstroj československých vojakov, hoci ako trebárs letci zachraňovali Veľkú Britániu . A čo je aj zarážajúce, že sme museli zlatom platiť aj za tých vojakov, ktorí za Britániu padli. Táto kapitola nesie názov „zomri, ale najskôr zaplať“. A tak sme Británii zaplatili 26 ton zlata za to, že naši vojaci bojovali za ich vlasť. () (méně) (více)