Reklama

Reklama

Rašín

(TV film)
  • angličtina Rašín (festivalový název)
TV spot 1

Obsahy(1)

Příběh muže, který dokázal uskutečnit sen o samostatném státě navzdory monarchii i snahám uchýlit se pod křídla carského Ruska, a který také napsal text prvního zákona nově vzniklého Československa. Ve filmu se názorově střetnou Kramář a Rašín, přesto se oba sejdou v jedné vězeňské cele a nakonec i ve vládě nově vzniklé republiky. S tou bývají nejčastěji spojováni Tomáš Garrique Masaryk a Edvard Beneš, zatímco další, neméně důležité osobnosti, zůstávají v jejich stínu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (126)

emma53 

všechny recenze uživatele

To je přesně ten typ filmů, které jsou už dnes, co se týká dějin pro mnohé nezáživné. Proto je zapotřebí hodně velkého umu, aby byl divák vtažen tak, aby se nenudil, přemýšlel a pak se šel třeba mrknout na historii víc do hloubky, jak to někdy dělám. Lituju, ale přiznávám, že jsem se místy silně nudila, nic mě nenutilo vrhnout se do googlu a to je podle mě velká škoda. Mám ráda Vetchého, který se snažil dát své postavě maximum, nicméně pro mě byl tentokrát Miroslav Donutil ten, který to z mého pohledu hrál naprosto bezkonkurenčně skvěle. Velká škoda, zřejmě byla chyba ve zpracování, jinak to nevidím. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Chybí tady Rašín jako dvojnásobný ministr financí, autor dodnes ceněné měnové reformy i prorocké myšlenky „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Schází Rašín jako významný hráč politické scény prvních let Československa. Ovšem snímek se drží zadání „ke stému výročí samostatného československého státu“, jako by po 28. říjnu 1918 už nebylo o čem vyprávět, a v líčení předcházejících událostí střídá prakticky dvě metody vedoucí k pocitovému zážitku někdejších televizních inscenací, jmenovitě rekonstrukci a disputaci. Nosnou část tvoří debaty Rašína s Kramářem, zejména drobné půtky o větrání či stolování za mřížemi, zábavné už zdvořilým jazykem, i jejich tiché soupeření, kdo déle odolá vyděračským nabídkám. Bohužel rozhovory jsou budovány v duchu školní zkratky, aby ozřejmily, kdo je ateista a kdo věřící, kdo spoléhá na západní mocnosti a kdo na Rusko, kdo je pro samostatnost republiky a kdo pro její začlenění do slovanské říše, případně jakou roli mají v chystaném převratu jiní, od Masaryka přes Beneše po Šmerala. Nechybí klišovité výjevy jako střelba do hladovějících včetně dětí s panenkami. Potěší oba hlavní aktéři, pokušitelská úloha Tomáše Topfera, nápaditý střih i podprahový tón, jak sladce si žijí dnešní politici proti otcům zakladatelům. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Kramář... Kramář... safra není nějaká Kramářova vila? Rašín...herdek...Rašín...jo, vždyť v Praze je nějaké Rašínovo nábřeží! Švehla, hmmm Švehla...nejmenuje se na P15 ta hlavní ulice protínající Hostivař Švehlova??? Pro většinu normálních Čechů jsou tato jména jen názvy domů či částí Prahy... Málokdo si však dnes uvědomuje, že za těmi názvy jsou skuteční lidé, kteří se obrovsky zasloužili za vznik našeho samostatného státu. Je dobře, že někdo sebral odvahu a pokusil se tato dnes již encyklopedická jména zhmotnit v čase, kdy žili, kdy nevěděli zda jejich konání bude úspěšné či nikoliv a zda neskončí žalářem, či daleko hůře. Tak jak se válka začala jevit čím dál složitější a neporazitelná RU armáda začala být chvílemi porazitelná či od ní množství Čechů hlavně na východě dezertovalo, protože nechtěli střílet na bratry slovany začala doma houstnout atmosféra. Zatímco ve Švejkovi se smějem hostinskému, který byl Breschneiderem sebrán za větu ,, mouchy sraly na císaře pána'', případně v Hospodě na mítince se smějeme podobnému, v Rašínovi nám rázem úsměv ztuhne. Tady totiž končí bžunda, tady se jede podle skutečnosti. Stačilo se trochu opít, říci, že Rus už se blíží a že je to s monarchií v háji a pak už jen stačil nějaký Bretschneider nebo jiný dobrý Čech co dotyčného udal a v krajním případě vojenský prokurátor napařil špagát... A nepomohlo vám nic. Zatímco někomu přišlo ve filmu zdrcující to množství postav, často dnes neznámých jmen (pro někoho) i hafo dialogů, mně osobně to přišlo slušně natočené s důrazem na kvalitní ztvárnění dobové atmosféry. Měl bych snad jedinou výhradu a tou byl mladý Dr. Beneš. Plesla má rád, umí zahrát cokoliv, ale na Beneše mi typově neseděl a hlasově také ne. Chápu ale, že to je pro leckoho naprosto zanedbatelná věc. Rozhodně je dobře, že něco takového vzniklo. Ti mužové si tu připomínku zaslouží! Těším se nadruhý díl ! * * * * ()

Rosalinda 

všechny recenze uživatele

Kde se bere to nízké hodnocení! Vždyť to byl velký film věrohodně zahraný. Nejen Kramář, Rašín... i ostatní byli hodně hodnověrní. Vetchý podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Přesnost Rašína dokonalá. I když je trochu jiný, tak na konci filmu jak byl pohled na skutečného Rašína.... Začal se mi tam dokonale Ondra Vetchý promítat. Chtěli tvrdého chlapa s jistým nezlomným přesvědčením, ale nežnýma očima, které opravdu pan Rašín skutečně měl. A velice si jim to povedlo ve výběru hlavního hrdiny. To byl prostě Rašín.... Pan Donutil pak také dokonalost sama.... Nikdy jsem neměla ráda politické filmy, ale jak jsem se o to začala před pár lety zajímat, tak pak připadám velký obdiv... ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Film měl (teda aspoň dle mého názoru) vnést více světla do událostí předcházejících vzniku republiky a také vysvětlit působení tak důležitých lidí, jako byli Kramář a Rašín. Bohužel se tak nestalo. Jedná se o další moderně natočený film o historii, tzn. je kladen důraz na emoce a pouze krátký časový úsek. Historická fakta jsou zde spíš jako to v pozadí, obvykle bez dalšího vysvětlení, takže divák-nehistorik nemá šanci se v tom orientovat. Největší průser je v tom, že podstatné události a činnosti Rašína po r. 1918 jsou jen zmíněny několika větami na konci. Herecky je to zvládnuté perfektně. ()

Galerie (296)

Zajímavosti (10)

  • Rašín (Ondřej Vetchý) neměl až do 80. let 20. století hrob. Teprve v 80. letech dovolil režim do rodinné hrobky na hřbitově Šárka u sv. Matěje v Praze-Dejvicích přidat jeho urnu, ale bez nápisu na hrobce. To se napravilo až v roce 1989. (sator)
  • Alois Rašín se stal prvním ministrem financí Československé republiky, ale pouze od 14. listopadu 1918 do 8. července 1919. Také je autorem prvního Československého zákonu. (Varan)
  • Film rekonstruuje Rašínův život na základě deníků jeho manželky. Štábu zápisky půjčila politikova rodina. Scénář se tak mohl opřít o skutečné emoce, které prožívali jeho nejbližší. [Zdroj: Ceskatelevize.cz] (rakovnik)

Reklama

Reklama