Rašín

Zaujímavý počin už len preto, že Rašína dnes skutočne pozná už iba málokto, a ak, tak iba ako meno a funkciu, prípadne atentát, jediný dokonaný / úspešný atentát na politickú osobnosť v moderných českých dejinách (v dobe kedy to na takom Balkáne bolo na dennom poriadku). Alois Rašín je tu vyobrazený ako pracovitý vzdelanec, neústupný vlastenec nezlomného ducha aj kondície, a dokonalý manžel a otec. Proste hrdina... - proste nacionalista. Zobrazenie je to zrejme celkom verné a zahraný O. Vetchým je vyslovene excelentne. Herecké majstrovstvo však predvádzajú aj ostatní, v prvom rade s M. Donutilom (ale utkvie aj vynikajúci Topfer). Zamrzí, že jeho Karel Kramář je oproti supermanovi Rašínovi zobrazený ako naivka. Za neodpustiteľné, ale možno o to pochopiteľnejšie, považujem ukončenie deja vznikom republiky. Vzhľadom k tomu, že film bol aj tak dvojdielny a útok na Rašína ho otváral aj ukončoval, prečo sa takýmto oblúkom vyhol jeho 4-ročnému pôsobeniu v československých vládach a uspokojil sa s rýchlokomentárom o jeho význame ? Neboli už peniaze na tretiu časť ? Skôr si myslím, že by sa ukázalo skutočne zapeklitým problémom vyobrazenie počínajúcej prvej republiky. Jej chaos, kvas, intrigy a boj o moc aj charakter mladého štátu, by vyžadovali vyslovene prvotriednych scenáristov, mimoriadnu erudíciu a k tomu odvážne srdce a otvorenú myseľ aby dokázali zobraziť problematické, konfliktné až nenávistné vzťahy Masaryka a Beneša na jednej strane s Kramářom (ktorého už po roku vyšachovali nadosmrti z vysokých vládnych postov) či Rašínom, (ktorý stihol byť za tie 4 roky ministrom financií v 1. aj 7. vláde ČSR!, s Benešom sa vyslovene neznášali, hradné kruhy zápalisto kritizoval a zrejme iba jeho smrť zabránila totálnemu vyhroteniu ich vzťahov). A to už by poriadne zakalilo ten hrdý oslavný a pekne natočený obrázok, ktorý pri príležitosti storočnice vzniku Československa vznikol... (28.10.2020)

Uvědomuji si určité nedostatky a chyby dvofilmu. Ale nechce se mi je sem rozepisovat. Akorát mě opravdu naštvalo jak film začal a skončil atentátem, aniž by vysvětlit jeho okolností. A celé působení Rašína na ministerstvu financí se určitě vynechat nemělo. Ale jinak jsem rád, že takový projekt ke stoletému výročí vznikl. Je to přínosné. Teď již s naprostým přesvědčeném budu vědět, že vedle jmen Masaryk, Beneš a Štefanik patří jméno Rašín. (26.10.2018)

Film o dejinách, kde sú dejiny len kulisou, na ktorej pozadí vedú 2 páni síce občas emotívnu, ale skoro akademicky noblesnú debatu o podobe českej štátnosti. Aj po čase strávenom v spoločnej cele sa stále oslovujú pane doktore! Čo to dá nezainteresovanému divákovi - 2 hodiny nudy. Za multietnický štát (napr. všeslovanskú ruskú monarchiu, Československo, EU), či za národ? S Ruskom alebo s USA? Keďže ani po sto rokoch sme nenašli v týchto otázkach zhodu, možno je čas uznať, že je to vlastne jedno. (21.10.2018)

ČT neprestáva prekvapovať. Po Dukle, či Metanolu je tu ďalší zo skvelých filmov (minisérií) , ktorý v porovnaní s filmami, ktoré momentálne bežia v kinách, resp. také sračky, že si kúpia je ako nebo a dudy. Ku 100. ročnému výročiu vzniku Československa je tu film, ktorý nám ukazuje osobnosti, ktoré sa zaslúžili za vznik samostatného štátu. O Masarykovi toho vieme z dejepisu veľa , ale osoby ako Kramář, Švehla, či práve Rašín stoja sa ukázanie sa vo svetle filmových reflektorov. Naviac skvelá práca filmárov. (24.10.2018)

Sterilní skromný televizní film. 1) Zúžením, byť pochopitelným, děje na dobu za války a zejména na Rašínovo věznění došlo k posunu vnímání Rašínovy osobnosti. Jinak řečeno - film mi přijde v detailu věrný, ale jako celek vyjadřuje jen část skutečnosti. A jak říkal údajně už Benjamin Franklin: polopravda je často obrovská lež._____ 2) Zaujal mě 56letý Ondřej Vetchý (Alois Rašín), 67letý Miroslav Donutil (Karel Kramář) a asi 15letý Daniel Žižka (Rašínův syn Ladislav)._____ 3) Bohužel film ani náznakem nezprostředkoval pronikavé úsudky, které byly Rašínovi vlastní. Například v tajném memorandu Masarykovi v lednu 1919 popsal Rašín chování obyvatel mj. takto: ... stůně třemi těžkými chorobami._____ První z nich jest naprosté zlenivění a zlenošení..., protože vyživovací prostředky, placené v ohromných sumách, zbavovaly každého potřeby, aby pracoval. A tak si ohromné množství lidu myslí, že zůstane to trvale tak, aby stát živil dvě třetiny obyvatelstva._____ Druhou velkou chorobou jest to, že obyvatelstvo si skutečně myslí, že stát může dělat všechno. Nikoho, ani vůdčí lidi, neodstraší to, jak ty věci vypadají u železnic, u pošt a v jiných státních podnicích._____ Třetí chorobou jest, že lid myslí, že svoboda předpokládá neposlušnost a že svoboda znamená zákaz poroučení. (17.01.2019)