Rašín

Kramář... Kramář... safra není nějaká Kramářova vila? Rašín...herdek...Rašín...jo, vždyť v Praze je nějaké Rašínovo nábřeží! Švehla, hmmm Švehla...nejmenuje se na P15 ta hlavní ulice protínající Hostivař Švehlova??? Pro většinu normálních Čechů jsou tato jména jen názvy domů či částí Prahy... Málokdo si však dnes uvědomuje, že za těmi názvy jsou skuteční lidé, kteří se obrovsky zasloužili za vznik našeho samostatného státu. Je dobře, že někdo sebral odvahu a pokusil se tato dnes již encyklopedická jména zhmotnit v čase, kdy žili, kdy nevěděli zda jejich konání bude úspěšné či nikoliv a zda neskončí žalářem, či daleko hůře. Tak jak se válka začala jevit čím dál složitější a neporazitelná RU armáda začala být chvílemi porazitelná či od ní množství Čechů hlavně na východě dezertovalo, protože nechtěli střílet na bratry slovany začala doma houstnout atmosféra. Zatímco ve Švejkovi se smějem hostinskému, který byl Breschneiderem sebrán za větu ,, mouchy sraly na císaře pána'', případně v Hospodě na mítince se smějeme podobnému, v Rašínovi nám rázem úsměv ztuhne. Tady totiž končí bžunda, tady se jede podle skutečnosti. Stačilo se trochu opít, říci, že Rus už se blíží a že je to s monarchií v háji a pak už jen stačil nějaký Bretschneider nebo jiný dobrý Čech co dotyčného udal a v krajním případě vojenský prokurátor napařil špagát... A nepomohlo vám nic. Zatímco někomu přišlo ve filmu zdrcující to množství postav, často dnes neznámých jmen (pro někoho) i hafo dialogů, mně osobně to přišlo slušně natočené s důrazem na kvalitní ztvárnění dobové atmosféry. Měl bych snad jedinou výhradu a tou byl mladý Dr. Beneš. Plesla má rád, umí zahrát cokoliv, ale na Beneše mi typově neseděl a hlasově také ne. Chápu ale, že to je pro leckoho naprosto zanedbatelná věc. Rozhodně je dobře, že něco takového vzniklo. Ti mužové si tu připomínku zaslouží! Těším se nadruhý díl ! * * * * (16.10.2018)

Sterilní skromný televizní film. 1) Zúžením, byť pochopitelným, děje na dobu za války a zejména na Rašínovo věznění došlo k posunu vnímání Rašínovy osobnosti. Jinak řečeno - film mi přijde v detailu věrný, ale jako celek vyjadřuje jen část skutečnosti. A jak říkal údajně už Benjamin Franklin: polopravda je často obrovská lež._____ 2) Zaujal mě 56letý Ondřej Vetchý (Alois Rašín), 67letý Miroslav Donutil (Karel Kramář) a asi 15letý Daniel Žižka (Rašínův syn Ladislav)._____ 3) Bohužel film ani náznakem nezprostředkoval pronikavé úsudky, které byly Rašínovi vlastní. Například v tajném memorandu Masarykovi v lednu 1919 popsal Rašín chování obyvatel mj. takto: ... stůně třemi těžkými chorobami._____ První z nich jest naprosté zlenivění a zlenošení..., protože vyživovací prostředky, placené v ohromných sumách, zbavovaly každého potřeby, aby pracoval. A tak si ohromné množství lidu myslí, že zůstane to trvale tak, aby stát živil dvě třetiny obyvatelstva._____ Druhou velkou chorobou jest to, že obyvatelstvo si skutečně myslí, že stát může dělat všechno. Nikoho, ani vůdčí lidi, neodstraší to, jak ty věci vypadají u železnic, u pošt a v jiných státních podnicích._____ Třetí chorobou jest, že lid myslí, že svoboda předpokládá neposlušnost a že svoboda znamená zákaz poroučení. (17.01.2019)

Škoda premárnenej príležitosti ukázať z dejín menej známe osobnosti českého národa. Príliš akademické debaty s niektorými topornými dialógmi nemohli diváka vtiahnuť do deja, akoby si tvorcovia želali. A herecké výkony všetko zachrániť nedokázali. Tvorcovia zostali na polceste, očakával som plnohodnotnejšiu prácu. (22.10.2018)

První díl byl docela slabý a působil neživotně. Ale druhý díl díky hereckému souboji pánů Vetchého, Donutila a Töpfera konečně nabídl nějaký důvod, proč film dokoukat. Začít od atentátu mi přišlo jako dost laciný nápad, zvlášť když se v celém filmu divák prakticky ani nedozví, proč k němu došlo. Vyzobat z něčího života jen drobky a zbytek ať si divák někde zjistí? To prostě nefunguje... (50%) (22.10.2018)

Zaujímavý počin už len preto, že Rašína dnes skutočne pozná už iba málokto, a ak, tak iba ako meno a funkciu, prípadne atentát, jediný dokonaný / úspešný atentát na politickú osobnosť v moderných českých dejinách (v dobe kedy to na takom Balkáne bolo na dennom poriadku). Alois Rašín je tu vyobrazený ako pracovitý vzdelanec, neústupný vlastenec nezlomného ducha aj kondície, a dokonalý manžel a otec. Proste hrdina... - proste nacionalista. Zobrazenie je to zrejme celkom verné a zahraný O. Vetchým je vyslovene excelentne. Herecké majstrovstvo však predvádzajú aj ostatní, v prvom rade s M. Donutilom (ale utkvie aj vynikajúci Topfer). Zamrzí, že jeho Karel Kramář je oproti supermanovi Rašínovi zobrazený ako naivka. Za neodpustiteľné, ale možno o to pochopiteľnejšie, považujem ukončenie deja vznikom republiky. Vzhľadom k tomu, že film bol aj tak dvojdielny a útok na Rašína ho otváral aj ukončoval, prečo sa takýmto oblúkom vyhol jeho 4-ročnému pôsobeniu v československých vládach a uspokojil sa s rýchlokomentárom o jeho význame ? Neboli už peniaze na tretiu časť ? Skôr si myslím, že by sa ukázalo skutočne zapeklitým problémom vyobrazenie počínajúcej prvej republiky. Jej chaos, kvas, intrigy a boj o moc aj charakter mladého štátu, by vyžadovali vyslovene prvotriednych scenáristov, mimoriadnu erudíciu a k tomu odvážne srdce a otvorenú myseľ aby dokázali zobraziť problematické, konfliktné až nenávistné vzťahy Masaryka a Beneša na jednej strane s Kramářom (ktorého už po roku vyšachovali nadosmrti z vysokých vládnych postov) či Rašínom, (ktorý stihol byť za tie 4 roky ministrom financií v 1. aj 7. vláde ČSR!, s Benešom sa vyslovene neznášali, hradné kruhy zápalisto kritizoval a zrejme iba jeho smrť zabránila totálnemu vyhroteniu ich vzťahov). A to už by poriadne zakalilo ten hrdý oslavný a pekne natočený obrázok, ktorý pri príležitosti storočnice vzniku Československa vznikol... (28.10.2020)