Ucho

Pôsobivé majstrovské dielo Karla Kachyňu dokonale odkrýva pravú podstatu a prazáklad spoločenskej paranoje v socialistickom Československu. Kam oko súdruha nedovidí, tam nastaví ucho. Kam nedosiahne súdruh sám, tam nastaví priateľa. Priateľ systému je môj nepriateľ. Triedny nepriateľ sa ukrýva všade, podrýva autoritu strany a musí byť eliminovaný. Jeden musí z kola von... a možno ste to práve vy. A možno je za všetkým úplná maličkosť. Alebo je všetko inak. Komorná herecká exhibícia Bohdalovej a Brzobohatého, ktorý hrajú každým centimetrom tela a dokonale reflektujú strach vo vnútri spoločnosti v brilantných dialógoch. Psychologický klenot, ktorému sa dá snáď vytknúť len občasné zakolísanie tempa. K atmosfére výrazne prispieva mrazivá hudba Svatopluka Havelku, diváka zasa neopakovateľne vtiahne rozprávanie v dvoch líniách a subjektívna kamera v retrospektívach. 100% (20.05.2014)

Svědectví o totalitě, jemuž nelze nic vytknout. Film je výtečně napsaný, zahraný i zrežírovaný a vyniká zároveň formální precizností i střídmostí stylu - už díky omezenému počtu lokalit a díky soustředění na ústřední dvojici postav ve vztahu k mnohohlavé, všudypřítomné, anonymní moci, jejíž může být člověk součástí a přece z ní mít hrůzu. Delší komentář k filmu: http://filmaspiritualita.blogspot.com/2010/05/ucho.html (14.01.2009)

Ucho, piš si - jeden z nejzaslouženějších vrcholů českého filmového alpinismu a jednoznačně nejlepší dílo Karla Kachyňi. Dokonale budované napětí, do morku kostí mrazivá paranoická atmosféra, výborná černobílá fotografie Josefa Illíka, bravurní scénář a excelentní herecké výkony dua Brzobohatý-Bohdalová... Film, který měl už dávno vypoklonkovat všechny ty ve smyčce přehrávané normalizační zhůvěřilosti na programových rozvrzích tuzemských televizí. (21.03.2009)

Zastávam názor, že "Ucho" je najlepší film českého režiséra Karla Kachyňu. Tiesnivá atmosféra strachu a neistoty sa stupňuje s každou minútou. Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová po celý čas predvádzajú obdivuhodné herecké výkony. Každý kto s nostalgiou spomína na staré časy, kedy vládla nášmu spoločnému štátu tvrdá ruka Komunistickej Strany Československa (KSČ), by si mal realitu tej doby pripomenúť hoci i týmto snímkom z roku 1970. Zvrátenosť chorého, totalitného režimu je tu zachytená vo forme kvalitného psychologicko paranoidného thrilleru. ***** (07.07.2016)

Tfuj tajxl. To byla doba... Stačilo aby pod oknem zastavil tatraplán a srdeční tep začal prudce stoupat. Co na tom, že dotyčný si přijel jen zachlastat... Tohle byla asi nejvážnější role Bohdalky, skvělého Brzobohatého nevyjímaje.. Koho tahle doba zajímá (období procesu s Rudolfem Slánským tedy období kdy komunistická obluda začala požírat své lidi) doporučuji k přečtení autobiografickou knihu Hedy Margolivé-Kovályové s názvem Na vlastní kůži. ---- S. Bellow (spisovatel a nositel Nobelovy ceny) řekl: ,, Fašismus je otevřeně gangsterská ideologie, kterou každý člověk snadno prohlédne. Komunismus je mnohem záludnější. Apeluje na nejlepší úmysly člověka a využívá jich k jeho vlastnímu zotročení a zkáze. --- Opravdu nechápu jak můžeme tuhle svoloč mít ofiko ve vládě. Že jsou jiní a jinde? Že ta padesátá léta byla úlet teď je jiná doba? Pozor! po válce taky vypadala ta strana v pohodě a hodně slušných lidí ji volilo. Padesátá léta ukázala co je peklo a doba temna. Doba horší o to, že nejlepší Čechy a vlastence nelikvidovali okupanti Germáni, ale Češi!!! Pokud jste UCHO neviděli, tak jej vidět prostě musíte. Tenhle film bych nařídil pouštět ve školách v hodinách dějepisu. Pět hvězd bez debat. * * * * * (11.01.2013)