Teroristka

Iva Janžurová je...teroristka. Martin Hofmann místní mafián, Táňa Vilhelmová paní starostkou a Pavel Liška skoro profi kriminálníkem. Ačkoliv námět zní jako další nepovedený a trapný pokus o komedii, kterých česká kinematografie bohužel každoročně chrlí nespočet, Radek Bajgar mile překvapil. Po Teorii tygra si střihl svižnou, lehkou, ale přitom kvalitní komedii o problémech místních a chatařů v menší vesnici u Prahy. A o tom, jak se dají řešit... Iva Janžurová září, vychutnává si každé gesto staré učitelky a výborný, vygradovaný, téměř groteskní závěr snadno přebije poněkud nezáživný začátek. (28.04.2019)

Pozoro spoilery!!! První polovina naprosto fantastická. Skvěle se dařilo kombinovat humor a drama. Druhá polovina se postupně kazí a závěrečný pokus o "Tarantina" nebyl zrovna podle mých představ. Tam, kde mělo vyhrát drama, zvítězila komedie a trochu celý film zparodovala - bohužel. Přesto na české poměry celkem povedené dílko. Jen mě fakt mrzí, že nebyl zcela využit potenciál příběhu. Mafián Mach mohl být drsnější, krutější a mohl páchat víc zla a skvělá Janžurka ho měla na konci odprásknout. Škoda, že se naši tvůrci bojí zabrouzdat do thrillerových rovin. 70% (08.04.2019)

Nadsázka na druhou. A velmi slušná provokativní tragikomedie. Možná se mi líbila i proto, že jsem odmítl nějak šťourat do samotné vymahatelnosti práva, do volby mezi menším a větším zlem, do morální myšlenky, do zoufalosti obyčejného smrtelníka, o kterých film mimo jiné pojednává. Právě ono morální poselství je nejasné a značně pokřivené. Ale vážně jsem nechtěl „filosofovat“ nad tím, zda vztahy dneška jsou opravdu tak děsivé a morálně pochybné. Tvůrci to tak vidí a já se jim nedivím. Radek Bajgar tudíž přináší po Teorii tygra další produkčně velmi dobře zvládnutý snímek, který je na české poměry znovu velice svěží a herecky nesmírně příjemný. Tehdy začal blbnout dosavadní podpantoflák Jirka Bartoška a ženy okolo to těžce rozdýchávaly. Teď tvůrci drbli do dosud přeslušné učitelky v důchodu, která se v chatové osadě u Berounky stará o umírající kamarádku. Chce dožít, chce mít klid a děsí ji plány investora Martina Hofmanna, který má pod palcem místní samosprávu. Demokratické principy dostávají jednu do brady, uťápnutá penzistka Iva Janžurová bere „spravedlnost“ do svých rukou. Přerod ženy, kterou trápí tak akorát zvýšený cukr a stařecký třes, a která se hůř vyrovnává s tím, že se vytrácí obyčejná lidská slušnost a ohleduplnost, je pochopitelně diskutabilní. Zrovna jako to, zda výsledek chce být vážným nebo absurdně pomrkávajícím do kamery. Párkrát se změní tón vyprávění a úplně to neladí, ale celkově převládá spokojenost. Fraška, která mi jednoduše sedla. Proto ty čtyři lehce nadhodnocené hvězdy. (13.09.2019)

Film, který v rozhodujících chvílích utíká k nadsázce jako k argumentu své neškodnosti, i když veškeré implikace jsou totalitárně děsivé. Táhnou to herci, kterým se občas povede vtip, ale je fakt strašidelné, jak moc se u toho lidi chtějí smát. Sice jsem z toho neměl morální kocovinu jako z Teorie tygra, to ale především proto, že mi nebylo jasné, co z filmu má přesně vyplývat. Jak moc se snaží vztahovat k našemu světu a jak moc chce čerpat z frustrace lidí? Protože to očividně dělá, ale v jaké míře a proč vlastně? Není nic horšího než představa "obyčejných slušných lidí, co berou spravedlnost do vlastní ruky", protože kam to může vést, jsme viděli nedávno, když se jiný senior stal prvním českým teroristou a málem to vedlo ke smrti desítek nevinných. Pán to taky myslel dobře a taky myslel na přežití svojí komunity, kterou je potřeba ochránit proti iluzorním a karikovaným "vetřelcům". Měl jsem možnost po filmu debatovat s diváky v rámci akce Bio skeptik Městské knihovny, kde se všichni hlásili k tomu, že 1) veškeré násilí ve filmu je nadsázka a nemá být bráno vážně a 2) poučení filmu je, že lidi musí dodržovat pospolitost a přiměřenými prostředky se bránit. Což je nesmírně bizarní, protože film nenabízí jediný "přiměřený prostředek" a veškerá řešení jsou založena na zcela nadměrném násilí (které podle diváků nic neznamená) nebo náhodě - a nikdo z přítomných nebyl schopný ten rozpor nějak komentovat. (Dál spolery.) Teroristka nabízí problém a protože nechce z Janžurové udělat vražedkyni, volí deus ex machinu, která vše vyřeší. To nechává konflikt v podstatě otevřený a odpověď nenabízí - a před titulky je naznačeno, že se systém uzavřel do nekonečného cyklu, kdy vyhrožovat násilím je jediné, co může alespoň hypoteticky vést ke zlepšení systému. Což by asi mohl být platný politický statement, kdyby si ho film uvědomoval. Jenže protože hranice nadsázky, parodie a výpovědi jsou (záměrně?) zcela zamlžené a neexistující (aby se filmu nedalo nic vytknout pod rizikem osočení z přílišně doslovného čtení?), nejde než pokrčit rameny. V důsledku film neříká nic o ničem, nicméně je svědectvím o paralyzovanosti a impotence "slušných Čechů", kteří své argumenty i řešení částečně vědomě směřují mimo realitu do světa nehmotné nadsázky, a pak se diví, že se jim nedaří navigovat v prostoru mimo svou hlavu. (05.04.2019)

A Janžurku máme zpátky. Paní Iva Janžurová už asi nebude ve svém věku příliš reagovat na filmové nabídky scénářů, které vyžadují zvýšenou fyzickou námahu. Usuzuji ale, že za svoji bohatou hereckou kariéru ještě netřímala v rukou brokovnici, tudíž se taková příležitost neodmítá. A mířit s ní na Martina Hofmanna už teprve ne. Tedy nic proti němu, ovšem představuje-li bezcharakterního mafiána, kterého se bojí širé okolí, tak je třeba nějak zasáhnout. Aktivní seniorka a učitelka na penzi tedy opouští svět dobré pohody u televize, vaření s láskou a relaxačních procházek a vstupuje do hry za spravedlnost, ze které už se nedá vystoupit. Kontroverzní námět inklinuje mnohdy k několika žánrovým odvětvím. Ve filmu účinkuje Pavel Liška, takže čekejte i nějakou hlášku, účinkuje v něm i Tatiana Vilhelmová, takže u Dyků vypukne i potenciální žárlivá scéna, když souloží s Hofmannem, svůj part má také Slovensko, takže účast hlásí Kristína Svarinská a její obnažené poprsí. A nechybí ani Jana Plodková, Eva Holubová a Sára Affašová, ale její sekretářka se zjeví jen na okamžik. Všichni účastníci hráli zajímavě. Radka Bajgara netřeba představovat, od hrůzostrašného tvůrce v počátcích se propracoval k zajímavým projektům, přičemž tenhle je jeho vrcholem. Ústřední znepřátelená dvojice Janžurová-Hofmann dokáže s vážností, absurditou a černohumorným bujením námětu/scénáře úspěšně rezonovat, načež film nemá omleté linky, působí režijně svěže a nebojí se své zjevné kontroverze. Takže vesměs ojedinělé dílo, které hodnotím i podle toho, jak se u něj dá zabavit. A nevyvstal v tomhle ohledu žádný problém. 10/10 (12.09.2019)