Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Radka Dulíková, Vít Olmer, Helena Kružíková, Václav Lohniský, Ivana Bílková, Josef Koza, Marian Jirásko, Andrea Čunderlíková, Viktor SchwarczObsahy(1)
Jedenáctiletá dívka Jitka tajně chodí k nemocniční zdi, kde se setkává s neznámým mladým mužem. Ten při autonehodě utrpěl úraz páteře, teď je upoután na kolečkové křeslo a nevěří, že by mohl znova chodit. Jitka ho den za dnem při svých tajných výletech přesvědčuje o opaku. Oba spolu prožijí několik těžkých chvil, odehrají se mezi nimi hádky i opětovná sblížení. Jitka si přitom neuvědomuje, že vlastně prožívá první, zatím nevinný milostný vztah... (Peta_N)
(více)Recenze (42)
Režiséru Kachyňovi a scenáristu Procházkovi se podařilo vykouzlit v neobvykle zpracovaném příběhu citový nářez, který je příjemně vystupňován hudbou. Za zmínku rozhodně stojí také skvělý výkon ústřední dvojice rolí Radky Dulíkové a Víta Olmera, kteří nepochybně v rozdílných postavách pojali roli hodně uvěřitelně s jakýmsi vzájemným pochopením. A to jsem od tohoto filmu moc nečekal, maximálně podmanivou historku citů, ale to, co jsem dostal, mě opravdu udělalo radost. Československý starý film zase zaválel. ()
Město je tvořeno labyrintem zdí... Ty nízké se dají překročit, u vysokých je vždy třeba nějaký fígl. A kdo se ho naučí, má přístup na druhou stranu, kdykoli si zamane. A na druhé straně se odehrává život někoho jiného, naplňuje se osud někoho jiného - a tomu je návštěva přes zeď někdy milá a jindy ne... Navzdory tomu, že jsem nedokázal ocenit Vláčilovu režii v Markétě Lazarové, oceňuji ji ve Vysoké zdi. A navíc oceňuji dialogy, nejen proto, že byly příjemně předvídatelné, tedy nejen pro jejich racionalitu, ale i pro jejich dikci. ()
Lyrický příběh o asi 12ti leté dívce, která během letních odpolední utíká z domova po pražských střechách, zlobí domovníka a přelézá vysokou zeď, aby učila mladého muže (Vít Olmer) po autonehodě znovu chodit. Mladý muž je rezignovaný a skeptický a dívka ho svou vitalitou přinutí chodit a on jen díky ní udělá pokaždé o pár kroků víc. Film o zvláštním přátelství malé dívky a dospělého muže. Lyrické, velmi hezké! Film mi připomíná francouzské impresionistické filmy z prostředí Paříže (nemám na mysli fr. impresionismus 30. let) jako Nikdo mne nemá rád, Červený balónek či Tarkovského Válec a housle. ()
Neskutečně nudná, lehce pedofilní (holt Kachyňa) záležitost o tom, jak jedna holka pořád leze přes zeď za Olmerem, kterej se zotavuje po úrazu. Tenhle film prostě asi nemůžu pochopit, protože jsem nikdy nebyl 11-letá holka, která prožívá první lásku, ani pedofil. Hvězdičku dávám akorát za ty téměř půl století starý záběry Prahy. ()
Kino Dukla - Pocta k nedožitým 90tinám Karla Kachyni. Uzavřená snová romance evokuje pavlačovou atmosféru Honzlové od Zdeny Salivarové. Prostředí léčebny pak připomíná jiný film bájné dvojice KK-JP Městem chodí Mikuláš . Karel Kachyňa s Janem Procházkou dokázali točit filmy s pokorou. ()
Galerie (21)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (9)
- Filmový debut Andrei Čunderlíkové. (M.B)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
Reklama