Zlatí úhoři

Nakonec jsem hodnocení snížil, protože přece jen z diváckého hlediska se nejedná o film, jehož opakované zhlédnutí přinese ovace. Film jsem totiž viděl dvakrát v určitém časovém odstupu, a podruhé už to byla většinou nuda, ale ani napoprvé to nebylo zase nic extra, tedy hlavně po příběhové stránce. Ono taky převést do filmové podoby specifický literární styl Oty Pavla, není nic jednoduchého. Odráží se to především přístupem, který Kachyna zvolil sice za citlivý, ale když natahuje jednu scénu za druhou, protože to, co obsáhne knížka na několik stránek, film pojme jen třeba jedním obrazem, se nedá označit za nic dramatického a tlačit na emoce diváka za každou cenu je sice záslužné, ale ten si přece jen vezme to, co se mu nejvíc hodí a zbytek nechá být. Ocení skvělé herecké výkony, poetickou kameru i tklivou hudbu. Nad příběhem malého kluka podlehájícímu kouzlu řeky na pozadí války se asi až tak rozplývat nebude, ale některé scény, většinou ty obyčejně lidské, jdou pod kůži. Vidět to dvakrát bohatě stačilo. 60% (13.05.2012)

...A čím se přikryje tatínek? Ten? Ustele si pod hvězdama a přikryje se měsícem... Už jsem tenhle film samozřejmě kdysi viděl ale pár dní nazpět běžel v bedně tak jsem si řekl, že ho tady ani nemám ohodnocenej tak jsem si dal repete. Co k tomu dodat, že je to dobrej film jsem věděl a opětovný shlédnutí mi to jen potvrdilo. Řekl bych, že mi tenhle film sedl ještě víc než kdysi. (08.04.2023)

Rakovnicko považuji za svůj rodný kraj, a tak mě logicky tvorba Oty Pavla nemohla minout. Jeho knížky mi ale byly v dětství tak vnucovány, že jsem zvolila metodu odmítání, žádnou jsem si nikdy nepřečetla a k slavným Kachyňovým filmům jsem se dostala až nyní, v dospělosti. Bohužel mě ale míjí tematika rybaření a poetické filmy s minimem děje také nejsou můj šálek kávy. Nechce se mi kritizovat, opravdu ne, ale kromě výkonu malého Martina Mikuláše nemám co jiného vyzdvihnout. (30.10.2019)

Je to krásný a příjemný film, ale nemá na Smrt krásných srnců. Přesto Ota Pavel by si nemohl stěžovat na ani jeden z těchto filmů, které brali inspiraci z jeho díla. Moc rád jsem znovu viděl Rudolfa Hrušínského staršího jako Proška a pro mě osobně byl i přes skvělý výkon Vladimíra Menšíka lepším otcem Karel Heřmánek. Je dobře, že národního pokladu a tím rozhodně tvorba Oty Pavla je se ujal právě tak skvělý režisér, jakým je beze sporu právě Karel Kachyňa a vtiskl jim svůj pohled plný poetiky a obrazů, které dokáží pohladit a jsou tak upřímné. Snad brzy budou tento film oěpt dávat v televizi, abych ho mohl podruhé ochutnat, protože Smrt krásných srnců jsem viděl nesčetně krát. (04.10.2008)

Rybárska poetika na mňa pôsobí len čiastočne. Že sú rybári tichí blázni sa potvrdzuje aj tu ako Menšíkova postava dokáže bez výčitiek takmer zamordovať svojho najmenšieho syna pre svoju záľubu v úhoroch. To bola určite najsilnejšia scéna filmu, keď som takmer nedýchal a mysľou spomaľoval prúd vody. Inak je príbehu vo filme trochu málo, je to akoby len úryvok zo Smrti krásnych srnců, chýbajú dôvody a závery viacerých filmových zvratov. Vojnová dráma je tiež len na pozadí rybárčenia a nemecká armáda vyzerá byť živá vďaka kaprom. Melancholický záver bez uzavretia príbehu bol pôsobivý. –––– Maminko podívej, tohle je koncert! –––– I stateční za chyby platí životem. (08.05.2014)