Reklama

Reklama

Anděl Levine

Obsahy(1)

Morris Mishkin je starší pobožný židovský krajčír, ktorý žije v New Yorku so svojou ťažko chorou ženou Fanny. Vo svojom živote postupne prišiel o všetko - jeho syn padol vo vojne, dcéra sa vydala a zmizla, jeho krajčírska dielňa vyhorela... Nemá už peniaze ani na lieky pre svoju manželku. Vtedy sa v jeho dielni objaví Alexander Levine, ktorý tvrdí, že je anjel, ktorého zoslal Boh, aby Mishkinovi pomohol. Má to však jeden háčik - anjel Levine je černoch... (STV)

(více)

Recenze (18)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Prazvláštní film. Ovšem, velmi lidský. Jedna noc plná zázraků, nadějí, zklamání i očištění. I když je zdejší obsah až příliš přesný, tak ucelený a konkrétní děj nečekej. Přece jen, jsou dny, kdy svůj život řešíme na trochu jiné úrovni, než je ta všední, pozemská, chceš-li hmatatelná. Jsou totiž věci mezi nebem a zemí, které nám mohou připadat neskutečné, ovšem jejich podstata je až příliš jednoduchá. Všichni jsme přeci jen prostí lidé čekající na smrt, že ano? Komediálně dramatický příběh z New Yorku sedmdesátých let je podpořen opět geniálními Liškotóny a Ján Kadár i u společností Metro Goldwyn Mayer a United Arts dokazuje své nesporné tvůrčí kvality. ()

DDT 

všechny recenze uživatele

Ján Kadár natočil v emigraci dva výborné filmy, které ale zapadly, protože jim zřejmě chyběla "hollywoodská poleva". Anděl Levin je příběh dvou starých židovských manželů (skvělý Zero Mostel a neméně výborná Ida Kaminská), ke kterým je proti své vůli "do služby" přidělen černošský anděl (Belafonte). ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jsem se zalíbením četl knihy amerických židovských autorů, předeším Saula Belowa, I. B. Singera a Bernanda Malamuda. Vozil mi je Láďa Prášil z Indie. Krátká povídka (12 stran paperbackového vydání) Angel Levine (bez The) je ze sbírky Magic Barell (Kouzelný soudek) od B. Malamuda... A z filmu Jána Kadára na mě opravdu znovu dýchla atmosféra někdejší četby. Krejčík se zde sice nejmenuje Myškin, ale Maniševic, postava samotného Levi(na) - aluze na levi(taci) - je rozvedena, doktor Arnolda Berga a Sally se v povídce vyskytují pouze epizodicky, scéna ze synagogy byla organicky vynechána. A závěr: "Pero kroužilo k zemi. Maniševic zapalal po dechu, když zbělelo, ale byl to jen sníh... " A samozřejmě je nyní třeba vyřešit otázku: byl Alexander Levine anděl? Jak v povídce, a jak ve filmu? ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Je zvláštní, že co se v roce 1960 zdálo na Kadárově kinu tak progresivní, působí po deseti letech tak starobně. Film vůbec není špatný, nese určitý patos, asi i kvůli přítomnosti Židů. Celé je to kadárovská konverzačka vlastně připodobnitelná k Obchodu na korze, jen ve zcela jiných kulisách. Metafyzický osten není úplně zformulován, respektive - víme, že jde o sílu víry, ale řada motivů to znejasňuje a zamlžuje, takže si nejsem jistý, zda to celé nebylo jen omyl. Nesedí některé dramaturgické detaily, ale co už. Liškova hudba je hodně zvláštní, dlouho jsem ji nepoznal. Amerika pánům úplně nesvědčila, Forman s Taking off nasedl na atmosféru úplně jiné doby. Ale taky nezkoušel dělat hloubky tohodle typu. ()

standsiller 

všechny recenze uživatele

Pôsobilo to na mňa veľmi chaoticky. Keď som film začal pozerať, upriamil som sa na vysoko kvalitnú technickú rovinu. Kadár nebol len tak hocijaký režisér a dokázal si ma získať už v úvodných titulkách. Príbeh však začal striedať nálady a atmosféru nemálo miešali aj herci. Nevedel som si vybrať medzi komikou a podtextovou tragikou. Ani po skončení filmu. S postavami som nemal problém stotožniť sa , skôr s témou. Na jednej strane som badal filozofický podtón, na strane druhej satiru. Asi som si mal najskôr prečítať predlohu. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Americké kritiky vyčítaly Kadárovi, že kamera zobrazuje New York, jako kdyby se na něj díval turista, který se nechce příliš vzdálit od hotelu. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama