Hudba z Marsu

Já mám rád tydlety komiky! Vy nemáte rád komiky?, ptá se ve filmu Jan Werich mladého Vladimíra Dvořáka, kdy se oba, takříkajíc náhodou, sešli v hledišti kulturního domu v Mariánských Lázních, aby bavili diváky svou vlastní komikou. Hlavním hrdinou této "umírněné satirické komedie" scénáristy Vratislava Blažka a režisérů Kadára a Klose je amatérský hudební orchestr Maršovských sdružených nábytkáren (MARS). Hudební těleso, které vzniklo na záchranu prestiže podniku, ohrožené neprozřetelným slibem iniciativního předsedy závodní rady, se přes všechny problémy propracovává až k vítěznému výkonu na významné soutěži. Snímek s hvězdným komediálním obsazením, v čele s Josefem Bekem, Jaroslavem Marvanem, Oldřichem Novým a dalšími, se dočkal vesměs příznivého přijetí. Svižná hudební komedie, na níž se podílelo několik skladatelů, byla ceněná nejen za "organické a naprosto funkční začlenění hudební složky" do děje, ale i za vtipné dialogy a situační komiku, po předešlé produkci padesátých let zvláště vítané. Vedle nadšených ohlasů se však vyskytly i námitky proti příliš "zkreslenému satirickému ostří" filmu. Snímek tak byl na nějakou dobu stažen z distribuce a do kin se údajně dostal až na osobní zásah prezidenta Antonína Zápotockého. (06.10.2008)

Podle mne naprosto nejlepší agitka, která kdy byla v Československu natočena. Marvan ve své již typické roli bručouna, ze kterého se vyklube tahoun party, optimismem sršící Josef Bek, krásná Alena Vránová, Jan Werich v nádherné skeči úžasně se bavícího diváka a v neposlední řadě gentleman Oldřich Nový. Jelikož nehodnotím politiku, ale film, nemám sebemenší důvod snižovat Hudbě z Marsu počet hvězdiček. (03.07.2011)

Zvláštní film. Na jednu stranu se příliš nemaže s různými funkcionáři a dělá si velmi povedenou legraci z tehdejšího stranického smýšlení, ale na druhou stranu občas není tak docela jasné, jak to vlastně autoři mysleli. V jednu chvíli se Jaroslav Marvan strefuje do tzv. úderníků, když vychvaluje dokonce i závodní hřbitov, hned nato se ale zpívají nadšené svazácké songy... Ambivalentní a těžko hodnotitelné. Natočené je to bezesporu s lehkostí a švihem (to nebylo duu Kadár - Klos nikdy cizí), herci jsou skvělí, co si budeme povídat, ale ten patos, ten patos... Směrem k spíše negativnímu hodnocení přispívají dva faktory - pár let po nejkrvavějších čistkách podle stalinského vzoru se potuluje po filmových plátnech komedie, která nutí lidi k bezstarostnosti a ještě říká, jací jsou to ti funkcionáři vlastně legrační kašpárci, jak se vlastně ani nedají brát moc vážně. A druhý faktor je Oldřich Nový. Takovéto znásilnění si jako představitel hereckého typu nezasloužil. (11.06.2011)

Hvězdu za Oldřicha Nového a taky tak trochu za komentář Oskara - ano přesně to samé si myslím a jsem jedině rád, že to pro Oldřicha Nového (který byl na rozdíl od většiny ostatních herců charakterní člověk) nebyla konečná, ale potěšil nás svým obvyklým způsobem alespoň ještě o řadu let později ve Světácích nebo televizní a nesmrtelné Normální rodince... (26.02.2019)

K tomuto filmu mám blízký emocionální vztah, protože jsem ho poprvé viděl při své hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Bohnicích a v ne příliš dobrém psychickém rozpoložení. Naštěstí jsem byl pod vlivem antipsychotik, takže jsem si film vážně užil i přesto, že je ideologicky značně zabarvený (do ruda). (08.07.2023)