Obchod na korze

Zase se mi velmi vyplatilo nic si nezjišťovat o filmu předem. Vzhledem k datu vzniku snímku, jsem se obával, že se budu nudit, obavy se však ukázaly jako plané. Obchod na korze patří mezi nejvyšší top československých filmů. I tý slovenštině jsem vcelku rozuměl :-) Když si vzpomenu na vdovu Lautmannovou, můj obličej neví, zda má nasadit úsměv nebo smutek. Ten film mi přišel zkrátka dokonalý po všech stránkách. HUDBA:Zdeněk Liška - dechberoucí a rušivá, jak se mi to líbí. (06.03.2009)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)

Jedno z nejvýznamnějších slovenských dramat. Zabývá se temným obdobím slovenské historie, existencí tzv. Slovenského štátu 1939-1945. Tak jako mělo Německo svojí NSDAP, mělo Slovensko svou HSĽS. Stejně jako měl Hitler svou SS jako nástroj teroru, měl Tiso oddíly Hlinkových gardistů k témuž účelu. Jako Němci nesou svou kolektivní vinu v událostech spojených s existencí Třetí říše, stejně tak nesou Slováci svou kolektivní vinu za události, které se děly v době existence tzv. První slovenské republiky. Neříkám to z důvodu nějaké ukřivděnosti, kdy se Slovensko otočilo k Čechům zády v době nejtěžší a pošlapalo tak odkaz Masaryka, Štefánika, Beneše a všech symbolů První republiky, ale z důvodu připuštění vzniku tak otřesného režimu, který si v ničem nezadal s tím nacistickým. Nacionální extremismus a separační tendence na Slovensku klíčily již dávno před Hitlerem. Československo je klec národů Evropy – to bylo heslo. Co Hlinka tak neslavně začal, Tiso ještě neslavněji zakončil. Jistě byly tu tlaky z Německa a Horthyho Maďarska. Ale…. Zvláštní svobodu vybojovala pro Slovensko Hlinkova ludová strana. „Jeden národ, jedna strana, jeden vodca.“ O agilnosti režimu na Slovensku svědčil i fakt, že vláda z vlastní iniciativy platila Německu za deportace svých židů z území Slovenského štátu (500 marek na hlavu plus náklady na přepravu). K tomuto rozhodnutí došlo ještě rok před konferencí ve Wannsee. Před Konečným řešením. ____ Film OBCHOD NA KORZE si bere pod drobnohled ony dobové poměry v jedné malé vesnici. Setkáváme se tu se všemi lidskými charaktery, které se projevovaly v této atmosféře strachu. Jsou tu příklady obětí (židů), nadšených agitátorů (arizátorů), bezohledných vyžírků, i skrytých ochránců. Kontrast individuální lidskosti a nelidské rasistické režimní diktatury. Lehce humorný začátek se postupně zvrhává ve stále tíživější a bezvýchodnější atmosféru, až do okamžiku kdy kladivo dopadne. Velmi dobré herecké výkony. Od pánů Klose a Kadára nesmírně odvážný čin, který vybízí k sebereflexi a nesklápí oči před vlastními proviněními. Přístup nepopulární, ale o to více potřebný. Výborný film 83% (17.10.2011)

Krásně vyobrazené trable s nedoslýchavou bábou, kde děj je zasazen do nelidské doby a zde se snaží hrdinové přečkat tuto těžkou dobu a zůstat naživu a i když Tono nebyl zase takový dobrák, tak nakonec ukázal tu dobrou stránku, jenomže se nešťastně "sťuknul" s babčou a pak už to šlo ráz na ráz do kopru. (08.03.2019)

Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara.. 100% (13.01.2013)