Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara.. 100% ()
[7/10] (Barrandov) (Čb. /// Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film) /// Nominace na Oscara: Ida Kamińská (herečka) /// MFF v Cannes: Jozef Króner, Ida Kamińská (Zvláštní cena za herecký výkon)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Zase se mi velmi vyplatilo nic si nezjišťovat o filmu předem. Vzhledem k datu vzniku snímku, jsem se obával, že se budu nudit, obavy se však ukázaly jako plané. Obchod na korze patří mezi nejvyšší top československých filmů. I tý slovenštině jsem vcelku rozuměl :-) Když si vzpomenu na vdovu Lautmannovou, můj obličej neví, zda má nasadit úsměv nebo smutek. Ten film mi přišel zkrátka dokonalý po všech stránkách. HUDBA:Zdeněk Liška - dechberoucí a rušivá, jak se mi to líbí. ()
Obchod na korze jsem viděl naposledy ještě dávno před maturitou, už poprvé na mě hodně zapůsobil a dlouhá léta jsem se neodhodlal k opakovanému zhlédnutí. O to víc mě tento týden potěšila příležitost zajít si u 100. výročí slovenské kinematografie na speciální promítání tohoto filmového klenotu přímo v židovské synagoze v Košicích. Filmu možná lze z dnešního pohledu vyčítat pomalejší tempo, minimálně do scény prvního setkání Tóna s paní Lautmannovou jakoby film postrádal větší dramatičnost a scény z rodinné pijatiky se mi zdály trochu dlouhé, na druhé straně brzy poté jsem si uvědomil, jak má zdejší celistvé vyprávění velký význam, protože s pečlivým vykřeslením doby, prostředí a postav, o kterých se toho zde hodně dozvíme, nás pak ještě víc dokážou osudy hlavních protagonistů ve vypjatých momentech zasáhnout. Společné scény excelentního Jozefa Kronera a ne méně vynikající Idy Kaminské uprostřed malého židovského krámku v období Slovenského štátu vytvářejí hodně silné lidské drama... V souvislosti s tématem lidských osudů postižených dobou mi hodně působivé připadá i to, že ústřední hrdinové zde neskončí jako oběti válečných poprav, střel nebo násilných transportů, ale stávají se oběťmi spíše nepřímými a vrchol tragedie se zde odehrává v uzavřeném prostoru. I když se Tónovi daří schovávat paní Lautmannovou před nemilosrdným zákonem, sám se už neschová před konfrontací s lidskými běsy na náměstí ani před zevnitř vypuděnou touhou zachránit si v první řadě vlastní kůži, která s propadnutím démonu zvaného alkohol při krutém poznání začla svádět nezastavitelný boj s dosavadním hrdinstvím a dobrosrdečností. Už jen kvůli poslední půlhodině, která mě pocitově znovu rozsekala, nemohu jinak, než zůstat i s odstupem času u plného hodnocení. Výtvarně okouzlující snové scény, doprovázené jako vždy dechberoucí hudbou Zdeňka Lišky, k tomu v úžasném kontrastu ještě více zesilňují už tak silný emocionální zážitek. Klenot nejen československé, ale i evropské kinematografie... [90%] ()
Výnimočný film, zaslúžený Oscar 1965 a zaslúžená opätovná nominácia o rok neskôr pre Idu Kamiňskú v kategórií najlepšia herečka.O takomto úspechu slovenského filmu ( alebo českého ?) v súčasnosti môžeme iba snívať.Obchod na korze je skutočným obrazom svojej doby. Výnimočný Jozef Króner, herecký koncert na tú dobu u nás nevídaný, znamená pre diváka, ktorý to vie oceniť naozajstný pôžitok. Jozef Króner pre mňa osobne znamená jediné-LEGENDA. Nezabudnuteľný a nenahraditeľný. Mimochodom, veľmi zaujímavá história domu v centre Sabinova: za vojny tu sídlil miestny hrobár, šéf maďarskej strany, neskôr Slovenská domobrana, od roku 1944 tu sídlilo gestapo a nakoniec si v ňom sovietski vojaci robili ohníky z nábytku...Dnes nad ním visí pamätná tabuľa so spomienkou že dostal oscara.Na ďalšiu sa ešte načakáme...+++++++++ Ťažkopádna slovenčina, ktorú spomína Malarkey, by v niektorých momentoch mohla mať české alebo aj slovenské titulky. Ide totiž o východoslovenské nárečie a chápem, že nie každý mu rozumie++++Film 90%. ()
Galerie (29)
Photo © Film Servis Festival Karlovy Vary
Zajímavosti (49)
- V Sabinove, kde sa film nakrúcal, je v Kultúrnom centre zriadená expozícia pripomínajúca nakrúcanie filmu. (corona)
- Po premiére v New Yorku priletel v deň D (odovzdávanie Oscarov) Jozef Kroner (Tono) späť do Československa na Pražské letisko, kde sa k nemu mali pripojiť režiséri Ján Kadár a Elmar Klos aj Ida Kamińska (Lautmannová) a letieť späť do USA . K nedočkavému Kronerovi pristúpil istý súdruh a povedal: „Pane Kronere, vy jste v Americe již byl. Teď pojede soudružka Kadrnožková z Filmexportu." Tak ostal herec na Pražskom letisku sám aj s kuframi a oblekmi za 17 tisíc korún československých a na odovzdávanie Oscarov sa tak nedostal. (gogo76)
- Ján Kádár mal od začiatku jasno ohľadom obsadenia Jozefa Kronera (Tóno), avšak dlhú dobu nevedel nájsť správnu herečku na stvárnenie hlavnej ženskej predstaviteľky, židovskej babičky. Potom, ako bezúspešne hľadal v Československu aj Rusku, šiel do Poľska, kde mu do oka padla práve Ida Kaminská (Rozália), ktorá bola v tom čase riaditeľkou poľského židovského divadla. (Santino7)
Reklama