Scénář:
Ludvík AškenazyKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Eva Očenášová, Vladimír Ráž, Alena Kreuzmannová, Martin Růžek, Jana Dítětová, Karla Svobodová, Marie Brožová, Vladimír Hlavatý, Anna Melíšková, Josef Kemr (více)Obsahy(1)
Český celovečerní hraný film. Vyprávějí se v něm osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Studentka Olina se tu zamiluje do magistra Martince, který bydlí v podnájmu u Kovandových, a teprve když s ním čeká dítě, poznává jeho povrchnost, neboť Martinec se ji snaží přinutit k tomu, aby se porodu vyhnula. Olina však chce mít dítě, i za tu cenu, že bude svobodnou matkou. Souběžně s Olininým osudem je vyprávěn osud malé Haničky, jejíž otec je opilec a o kterou se po smrti babičky starají bezdětní manželé Kovandovi. Tyto dva ústřední motivy se prolínají s osudy několika dalších obyvatel činžáku. (Filmový přehled)
(více)Videa (1)
Recenze (91)
Zachycení každodennosti 50. let z pohledu obyvatel jednoho činžáku. Adresa na periferii města hraje ve finále podstatnou roli. Ludvík Aškenazy vytvořil pestrou škálu postav, jejichž osudy se prolínají. Příběh symbolicky vrcholí v čase vánočním. Při komorní oslavě dvou osamocených žen se plánovaný pláč mění díky Vlastovi Burianovi v smích, ale nakonec stejně vyplavou na povrch slzy. Působivá je scéna v kostele, kdy se otec (Martin Růžek) modlí společně se svou dcerkou (Karlička Svobodová). Její naivní otázky "A potom?" konfrontují bezstarostnost dětství s problémy dospělých. Zajímalo by mě, jestli ty-vy-kání mezi Marunou (Jana Dítětová) a vojákem mělo nějaký umělecký podtext, nebo to byla jen nedůslednost tvůrců... Hudba: Zdeněk Liška. "Mezi dobrem a zlem je čára. A já po tý čáře chodím," říká alkoholik Pešta (Martin Růžek). ()
Jeden z důkazů, že zlatá šedesátá v našem filmu nepřišla po období temna, ale měla na co navazovat. Lyrizující snímek ovlivněný italským neorealismem vypráví obyčejné příběhy lidí žijících v jednom domě na pražské periferii. Přitom sám dům je natolik pozoruhodný, že posloužil jako ideální filmová lokace. Ludvík Aškenazy dodal citlivě napsaný scénář, Ján Kadár dobře zvládal práci s herci, neherci i dětmi a u hraného filmu začínající Zdeněk Liška začal odkrývat svůj potenciál. Z období 50. let je to takový malý nenápadný klenot. ()
Nádherný film, který troufám si říct už řadu let nevysílali v žádné z našich televizí. Rok života obyvatel jednoho předměstského činžáku na konečné zastávce tramvajové linky tuším že na Pankráci (dnešní Budějovické náměstí). Bezdětní manželé se nezištně starají o dítě alkoholika. Neštastně zamilovaná studentka Olina (E.Očenášová) se rozhodne být svobodnou matkou. Dobré ztvárnění řekl bych takového českého neorealismu všedního dne. Výsledná podoba filmu byla silně ovlivněna právě tímto stylem (žánrem). Víc než jen dobrý psychologický film jehož znovu uvedení v ČT by rádo potěšilo nejen mě ale určitě i všechny přznivce takového toho československého klasického filmového neorealismu který byl spíš pro tu dobu typický v Itálii kde vlastně tento přízvučný pojem tak kolem roku 1943 vznikl. 4,5/5*. ()
Dějově hrozně rozmělněný náhled do života několika lidí, jejichž osudy se protnou v bytovce na konečné stanici tramvaje. Chybí tomu neorealistický naturalismus a příběh neponouká tak objemné myšlenky, aby se divák i přes krátkou stopáž nezačínal pravidelně nudit. Vyzněním spíše pro ženské publikum, páni si v tom dneska moc podnětného nenajdou. ()
Náhodou jsem viděl jen kousek, kdy Martin Růžek s malým dítětem vcházejí do kostela (sv. Mikuláše?) a Růžek se pohrouží v modlitbu tak, že si nevšimá dítěte. Tato scéna je natočena velmi dobře a věrohodně, tehdy ještě se tohle chápalo... Jinak se zdržuji dalšího komentáře a hodnocení. Dívat se na celý film se mi nechce, odrazují mne jména Kadár, Klos, Aškenazy a hlavně ta 50.léta... ()
Galerie (13)
Zajímavosti (5)
- Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)
- Na DVD film vyšel společně s bonusovými filmy: Dobrodružství s nahým klukem (1964) a Než začne den (1959). (NinadeL)
- Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)
Reklama