Čtverec

Triafa sa to do dávno rozstrieľaných terčov. Presne, s gráciou, nezriedka priam nevídanou, ale aby to pohlo hranicami, zasiahlo cieľ, ktorý si doteraz nikto nevšimol, vnieslo do svojej výpovede nečakaný postreh či dokonca načrtlo nové perspektívy, tak na čosi také si to stále nedočiahne. Máme teda čo dočinenia s iba ojedinelým výkonom, ale nakoniec vďaka aj za ten. (17.04.2018)

Film roku! // Víc než kousavá ironie do uměleckého světa/byznysu je Čtverec ostrou kritikou (zejména švédské) “korektní” společnosti. A to na výbornou. Co situace, to libůstka. Navíc hlavní představitel je nepokrytý pokrytec, o to víc je film sympatický. // Viděno dvakrát, přičemž druhá verze byla výrazně prostříhána (cca o 30 min. kratší). Tu nebrat. // (25.03.2018)

// Östlund je zjevně fanda nejen strefování se do společenských trendů, ale i geometrie. Tady mu ten úhel navíc pak sice celou tu satiru maličko rozmělnil, takže ve finále nebyla až tak fatální, jako v Trojúhelníku, na druhou stranu sledováním jedné samolibé figury po celých 140 minut dotáhl vše do neméně tak uspokojivého konce, za což teda klobouk dolů. 9/10 a tenhle tvůrce je mi čím dál tím sympatičtější. (03.09.2023)

Pozoruhodné zrkadlo súčasnej západoeurópskej spoločnosti s jej pokrytectvom a súčasne snahou o maximálnu korektnosť. Veľa výborných, originálnych a trefných scén pri ktorých divák nedýcha, ale tiež veľa scén, ktoré film zbytočne naťahú na prehnanú stopáž. Možno to bol Östlundov zámer (“Stane sa tento objekt umením, keď ho umiestnime do priestorov múzea?”), ale ak ano, nemusel film spomalovať, mal ho iba doplniť naznačením druhého plánu. Menej by bolo viac. Každopádne rovnocenný brat Hanekeho Happy Endu, ktorý je na podobnú tému. (05.02.2018)

Řek bych, že ještě nikdo nezachytil tak fragmentovanou trapnost s řádnou dávkou humoru. Parodie na dnešní pseudoumění, kdy si lidi drandí nad věcma, který jim nic říkat nemůžou ale jsou si skálopevně jisti, že jim rozumí. Můžu uvést jen zástupce z kinematografie, protože umění jako zrakovému vjemu ve statických polohách se vyhýbám jako Babiš spravedlnosti. Takový artový hovadiny jako Zabití Posvátného jelena nebo poslední řada Twin Peaks sou přesně ty jmenovatele. Nicméně absence finiše v tomhle kousku mi říká, že když tomu dám víc než průměr, stanu se stejnym hipstersko-pokryteckym idiotem, na kterýho tenhle film ukazuje prstem. Kdyby trval dvě hodiny, ne prostřihaný,ale prostě jen dvě hodiny bez posledních 20i minut, bylo by to jiný pošušňání. Já už pak při rotování na židli v kině zapomněl o čem to vlastně bylo... 60% (20.11.2017)