Čtverec

U mě především zabodovala desetiminutovka Terryho Notaryho, okolo kterého jsem čekal, že se bude film více točit (plakát), ale ona je to jen dost rozvleklá satira, točící se okolo kurátora galerie Christiana, kritika na současnou švédskou vyšší třídu, liberálnost a svobodu slova, zodpovědnost, kde všechno to snobství kontrastuje s chudobou žebráků, všechna prázdnota a pseudo-artovství muzeií, galerií a současného "umění", které je fundamentálně o ničem, kontrastuje s tím, jak je Notaryho opice naopak absolutně autentická. Určitě ne špatné, ale dost rozvleklé v tom, co chce říct. (17.03.2018)

"Čtverec" nabízí divákovi možná až příliš témat k přemýšlení a přiznám se bez mučení, že jako konzument převážně komerční, nikoli artové filmové produkce jsem úplně netušila, co si z příběhu mám odnést. Snažila jsem se snímek vnímat více jako komedii a několikrát jsem se od srdce zasmála (telefonát z Youtube a video s názvem Malá blonďatá žebračka rozmetaná na kusy - boží). Nenudila jsem se, ale jaksi nemám motivaci podívat se podruhé. (07.10.2017)

Nedivím se, že mi Čtverec doporučil jeden známý galerista. Je to film o umění, jeho hranicích, co je korektní, co už ne, kam sahají hranice přípustnosti a akceptace. Na hyperkorektnost možná Švédsko nyní skomírá a neví si moc rady, přestože má vládu opřenou o tvrdou pravici. Oceňuji originální nápady (výstavy, umělecké perfmormance, opice v bytě...). (13.05.2023)

Řek bych, že ještě nikdo nezachytil tak fragmentovanou trapnost s řádnou dávkou humoru. Parodie na dnešní pseudoumění, kdy si lidi drandí nad věcma, který jim nic říkat nemůžou ale jsou si skálopevně jisti, že jim rozumí. Můžu uvést jen zástupce z kinematografie, protože umění jako zrakovému vjemu ve statických polohách se vyhýbám jako Babiš spravedlnosti. Takový artový hovadiny jako Zabití Posvátného jelena nebo poslední řada Twin Peaks sou přesně ty jmenovatele. Nicméně absence finiše v tomhle kousku mi říká, že když tomu dám víc než průměr, stanu se stejnym hipstersko-pokryteckym idiotem, na kterýho tenhle film ukazuje prstem. Kdyby trval dvě hodiny, ne prostřihaný,ale prostě jen dvě hodiny bez posledních 20i minut, bylo by to jiný pošušňání. Já už pak při rotování na židli v kině zapomněl o čem to vlastně bylo... 60% (20.11.2017)

Film přetékající významy a podněty k zamyšlení - od komické postavy liberála a egoisty, přes satirický obraz institucionalizovaného umění až po širokou metaforu společnosti zmítané mezi sobectvím a altruismem. Co je Östlundova síla je ale i jeho slabost. Narozdíl od uceleného konceptu Hry a soustředěné vztahové studie Vyšší moc ve Čtverci Švéd těká, hledá přesný timing scén i zneklidňující moment, kdy se díky jejich trvání láme význam. Má to pár skvělých momentů, ale jako 142 minut dlouhý film to funguje spíš jako pásmo k polemice a reflexi. Takže důležité téma, které hledá optimální filmový tvar. Jako Zlatá palma - zajímavá, ne úplně konvenční volba. Cením si zápas, který jsem s tím svedl. Ale předchozí dva Rubenovy filmy mám výš. (29.05.2017)