Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
Pro mne až moc inspirované ba okopírované z Interstellar, což bylo spíše na škodu. Neustále střídání záběrů do tváře většinou s opakujícím se výrazem a statického záběrů z kamery na křídle/trupu, kdy často chybí celkový záběr. Bylo to místy až únavné a podobně únavné mi to přišlo provedení i v Interstellar. Osobní rovina života Neil Armstronga ani zbytku posádky taky žádný pořádný zásah nepřinesla i přes tu rodinnou tragédii. Spíš zklamání a průměr, ke kterému už se znovu nevrátím. To Interstellar mne k návratu donutil, ikdyž ani z něj odvářený nejsem. 50% ()
Miestami to bolo za 4, miestami 5. Gosling si ma v prípade First Man získal tak, ako to už spravil niekoľkokrát. Kvalitne mu však sekunduje Claire Foy a ďalšia rada skúsených hercov. Občas mi prišla snímka až príliš minimalistická a mal som pocit, že by potrebovala nakopnúť, ale v konečnom dôsledku jej práve pomalé tempo veľmi svedčalo. Piatu hviezdu dávam však aj kvôli famóznemu skladateľovi Justinovi Hurwitzovi. Za jeho prácu veľké bravo! ()
Je přiznačné, že aby byl režisér ve věku Chazella oceněný Oscarem a získat si v poli mainstreamu pověst toho nejlepšího ze své generace, musí jeho režie vypadat v podstatě jako režie zručného šedesátiletého akademika, co má peak třicet let za sebou a teď točí sofistikovaná cvičení na náhodná témata objektivně správnými způsoby. Kdybyste mi řekli, že to natočil Ron Howard v pauze mezi dalšími Šiframi mistra Leonarda, aby nám dokázal, že to má pořád v ruce, neměl bych problém tomu věřit. Nevzrušivě kvalitní nuda. Ne že by tu nebylo vůbec o ničem mluvit - třeba je zajímavé, že při veškerém budovaném napětí je nakonec celá cesta na Měsíc odbyta překvapivě rychle a zcela neprocedurálně - přiletí a odletí se pomocí dvou násilných střihů a obecně veškeré nebezpečí, které se tak silně budovalo, není v samotném aktu jakkoliv otisknuto - což mi přišlo zvláštní a přemýšlel jsem, nakolik je to záměr a co má z toho záměru vyplývat. Ale pořád to není dost, abych se o ten film upřímně zajímal. To by se stalo, kdyby třeba líp rozvedl linii vtahu manželů Armstrongů, která mohla utáhnout celý film, kdyby se jí dostalo jen trochu víc prostoru. (Když na konci Armstrong háže řetízek své dcery do kráteru, byl jsem celkem překvapený, že tahle věc, co z filmu víceméně zmizela, má najednou nějak rezonovat). Je to určitě dobře natočené - nemám sebemenší potřebu jít nějak proti tomu filmu (není to ten případ "love to hate", jakým je pro mě La La Land) a když komentář vyznívá negativně, tak proto, že pozitivní věci není potřeba psát, protože se o to postarali jiní. Jen je to přesně takový film, jaký mě moc nezajímá. 70 % ()
Geniální Whiplash zůstává nepřekonán, ale jinak Chazelle opět potvrdil, že patří k současné režijní elitě. Jeho mix Interstellaru a Správné posádky je řemeslně špičkový a má hned několik brilantních scén. O to víc proto zamrzí přetažená stopáž, za kterou viním přehlcenou rodinnou linku. Jasně, Armstrongova žena je pro film málem stejně klíčová jako titulní hrdina. Chazelle ale figurky brilantně rozestaví už na začátku a vůbec nebylo potřeba, aby tak dlouho omílal věci, které se daly vyčíst z několika pohledů. Ve výsledku tak fasujeme další skvělý výlet do vesmíru. Jen jsem si u něj až moc často říkal, že už by se zase mělo letět do vesmíru... ()
| Rozpočet: 59 miliónov $ | Tržby: 100,5 miliónov $ | Film, ktorý ma zo začiatku intenzívne dráždil vôľou pôsobiť dobovo v každom aspekte: staroškolská kamera, strih, coloring... - veci, ktoré ma vždy iritujú, keď sú samoúčelne použité. Chazelle si to ale postupne obhájil, a vznikol z toho anti-mainstreemový, skromný film, ktorý chcel vykresliť tvrdú skutočnosť každodenných strastí každého z nás, a nie namalovať superhrdinský obraz. O to viac si človek dokáže vážiť jedincov, ktorý napriek životnému bahnu, ktoré ich brzdí z každej strany, majú ambíciu byť niečim viac. Takým bol aj Armstrong, ktorý nekecal, ale konal. Klobúk dole. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (38)
- Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let. (vojacekr)
- Když Armstrong (Ryan Gosling) hovoří o tom, že pošle svou dceru do Saskatchewanu, aby se pokusil o její vyléčení, mluví o Dr. Haroldu Johnsovi, který vyvinul léčbu záření Cobalt-60. (willy1)
- Neil Armstrong ve skutečnosti nikdy netrénoval v kinetickém testovacím zařízení, známém jako MASTIF (Multi-Axis Spin Test Inertia Facility). Zařízení bylo původně navrženo pro astronauty programu Merkur, výsledky ze simulátoru ale byly považovány jako neprůkazné a irelevantní. Paradoxní je fakt, že i když Armstrong simulátor nepodstoupil, byl jeden z mála, který byl těmto silám vystaven. (vojacekr)
Reklama