Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
Značná část filmu mi přišla dosti nezáživná a potvrdila mi, proč nemám rád životopisný žánr - mj. pro jeho nesnesitelnou předvídatelnost (pojednává-li film o někom známém, člověk předem ví, k čemu tam dojde; těžko tedy kupříkladu považovat scény s Armstrongovými trénínkovými lety za napínavé, když předem víte, že je musí přežít, aby se mohl dostat na Měsíc) a zahlcenost detaily z osobního života, které mě nezajímají (osobně mi je fuk, jestli měl Armstrong nějakou dceru, manželku apod. a jaký měl s nimi vztah a co se jim dělo apod. - mě zajímá jen to, co dokázal on). Zajímavé mi to přišlo až někdy v momentě, kdy KONEČNĚ vzlétá raketa s Armstrongem a spol. na Měsíc (neskutečně nádherná a působivá scéna), což je tak někdy v poslední půlhodině - a vše co následuje v podstatě nemá chybu, a osobně jsem byl v kině vyloženě nadšený, že mi ten film nechal prožít, jaké to asi muselo být, stanout jako první člověk na Měsíci (a současně jsem si vzpomněl na svůj odvěký vztek vůči všem těm idiotům, kteří věří tomu konspiračnímu nesmyslu, že Američani na Měsíci nikdy nebyli). Takže až ten závěr vytáhl můj dojem nahoru a přivedl mě skoro k nadšení, jinak mi to přišlo spíš slabší, mj. i kvůli Ryanu Goslingovi, který podle mě nikdy nebyl moc dobrý herec, což bohužel platí i zde. ()
Je to můj problém, ale prostě jsem se nudil. Bylo to na mne příliš technické a vesmírné záběry mi přišly nekonečné. Vždy když jsem dlouhé minuty čuměl na roztřesené kontrolky, tak jsem fakt chcípal. Rodinná linka mi nevadila, ale ta jeho žena mi přišla divná. Hodila by se mi třeba do Osvícení. Nejvíc se mi líbila hudba. Prostě mi více sedí styl do detailu vymazlené Gravitace, mysteriózního Interstellaru, nebo divácky přístupnějšího Apolla 13, než tento "špinavý," zádumčivý přístup. ()
Trošku delší stopáž mi vůbec nevadila, nepřistihl jsem se, že bych sledoval hodinky nebo se nudil. Jako Gosling je pro mne několik let po sobě absolutní top, po BR 2049 má další majstrštyk, asi bude volat po sošce. Myslel jsem, že větší patriot než Bay neexistuje ale Chazelle v tomto filmu zachází ještě o kousek dál. [Kino Atlas CSFD předpremiéra] ()
Příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt. Pod dokonalým povrchem nečekaně banální "sdělení" o tom, že ženy astronautů trpí a že nejlepší astronauti jsou ti, jejichž emocionální projevy se nejvíce blíží strojům. Výjinečné jsou scény z letadel a raket, jejich střihové a zvukové řešení, kdy je vše zabíráno z perspektivy Armstronga, protáčející se číslice na přístrojích, ven vidíme jen malým okénkem - bohužel ale kromě finální cesty na Měsíc, která je naopak řešena "normálně epicky" a film v této fázi už příliš spěchá, uvědomujíce si, že diváci už sedí v kině přes dvě hodiny. Rezonovaly ve mě jen Armstrongovy reflexe smrti, vrcholící Kennedym v televizi, to bohužel ale není ústřední linie vyprávění. Měli vsadit víc na filosofii, než na emoce. ()
Whiplash, jsem neviděl, kýčovitý La La Land mě nebavil, ale z Prvního člověka jsem bezvýhradně nadšený. Strhující letecké scény všeho druhu (máte pocit, že tam sedíte s ním/s nimi) prokládá neméně dramatickými výjevy z toho "obyčejného rodinného života", Ryan Gosling zase jednou velmi dobře hraje a věřil jsem mu všechno. Scénář přitom vůbec není taková ta klasická životopisná záležitost, při jejímž sledování si divák jen v duchu odškrtává položky, a na hranici kýče se dostane až v závěru (náramek), ovšem vybalancuje to, nespadne a nenatluče si. Mám radost také z toho, že můžu zase jednou pochválit hudbu. Justin Hurwitz totiž hraje na teremin, scénu s Gemini doprovází valčíkem a při přistání na Měsíci burácí tak dramaticky, jako kdyby spolupracovali Hans Zimmer s Philipem Glassem. Na soundtrack se tedy moc těším. ()
Galerie (49)
Photo © Universal Pictures
![První člověk - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/946/162946924_a52fa4.jpg)
Zajímavosti (38)
- Při natáčení se používaly tyto kamery: Aaton 16mm, Arricam LT, Arriflex 416Plus, Arriflex 435 a IMAX MSM 9802. (warner)
- Film bol natočený bez použitia zeleného plátna. Namiesto toho bola postavená 24 metrová, 180 stupňová LCD obrazovka, ktorá hercom umožnila pocítiť, aké by to bolo, keby boli naozaj vo vesmíre. To čo vidíme vo filme, je presne to isté, čo herci videli počas natáčania. (drake31)
- Důvod, proč byl Neil Armstrong první, kdo vstopil na Měsíc, nebyl kvůli rozhodnutí NASA. Bylo to kvůli fyzickým polohám pilotů a velitele uvnitř modulu LEM a kvůli objemnosti skafandrů, které byly uvnitř seřazeny specificky podle velikosti. Museli tak vystoupit v určitém pořadí. Pořadí bylo určeno polohou závěsu ližiny na dveřích LEM modulu. O tom, zda bude ližina nasměrována vlevo nebo vpravo rozhodl nezávisle inženýr Grumman pár let před misí při návrhu modulu. Kdyby položil závěs na druhou stranu, pilot by vystoupil před velitelem a prvním člověkem na Měsíci by se stal Buzz Aldrin. (vojacekr)
Reklama